Dávno, dávno před tím, než se lidé na světě objevili, žil v zasněžené krajině obrovský lední medvěd. Jeho bílá srst ho dobře chránila před mrazem a tajemná síla žila v jeho očích. Jednoho dne se díky osudu potkal s malou dívkou, která se stala jeho průvodcem skrz nebezpečnou sněhovou bouři. A tak začala pohádka o ledním medvědovi, který se naučil lásce a pomoci druhým.
Hraná pohádka o ledním medvědovi
Jednou v dávných dobách žil na severu velký ledový medvěd. Byl to obrovský a krásný tvor, který měl bílé srst a velké drápy. Dokázal se pohybovat s lehkostí i po nejledovatějších pláních a byl jedním z největších a nejmocnějších medvědů vůbec. Avšak, i přes svou obrovskou sílu a působivou bytost, medvěd měl velmi smutné srdce. Byl sám na světě a neměl nikoho kromě sebe sama.
Dlouhá zima se blížila ke konci, a tak medvěd vyrazil na lov. Byl však velmi hladový a ani po několika dnech neuspěl. Nakonec se úplně vyčerpal a spadl na zem. Byl bezradný a nevěděl, co dál dělat. Najednou se ale objevil malý zajíček. Byl to malý, skromný tvor s krátkými ušima a zrzavou srstí. Medvěd se na něj podíval a řekl: “Můj malý zrzavý příteli, co děláš tady v mém království?”
Zajíček mu odpověděl: “Já jsem přišel, abych Ti pomohl. Vidím, že jsi hladový a vyčerpaný. Můžeš si vzít mou srst jako plášť a já Ti přinesu něco k jídlu.”
Medvěd byl překvapen a velmi dojatý. Nikdy předtím nezažil, že by mu někdo chtěl pomoci. S radostí přijal zrzavou srst jako plášť a společně se zajíčkem vyrazili na lov. Zajíček se ukázal být velmi šikovným lovcem a brzy přinesl medvědovi mnoho sněžného zajíce.
Medvěd byl šťastný a vděčný za to, že měl nového přítele. Byli spolu po celé dny a nocí a byli velmi blízcí. Ale pak se najednou zajíček ztratil. Medvěd si uvědomil, jak moc byl závislý na jeho přítomnosti. Byl znovu sám a smutný.
A tak se medvěd rozhodl, že najde svého zrzavého přítele za každou cenu. Spatřil v dálce starého rosomáka a zeptal se ho, jestli neviděl malého zajíčka. Starý rosomák odpověděl, že zajíček byl unesen zlým vlkem. Medvěd byl zděšen. Musel najít a zachránit svého přítele.
Vyrazil na dlouhou cestu a brzy se setkal s malou myškou. Myška mu řekla, že viděla vlka, který se vrací se zajíčkem do svého doupěte. Medvěd pokračoval dál a nakonec došel k velkému hradu na vrcholu hory. Tam byl nucen k boji se zlým vlkem, aby si získal zpět svého zrzavého přítele.
Medvěd bojoval s velkou silou a byl schopen porazit vlka. Zajíček byl zachráněn a s velkou radostí se vrátili zpět do svého království. Medvěd konečně cítil, že má opravdovou rodinu. Zajíček se stal jeho bratrem a myška jeho sestrou. Byli nejlepší přátelé a strávili spolu mnoho krásných let.
A tak se stala neuvěřitelná věc. Medvěd, který byl kdysi osamocený a smutný, se stal nejmocnějším a nejšťastnějším medvědem v celé zemi. Zajíček mu ukázal, že skutečná síla spočívá v lásce a přátelství. A tak začal nový věk v království ledového medvěda, který byl plný radosti, lásky a štěstí.
Ponaučení z Hraná pohádka o ledním medvědovi
Tato pohádka o ledovém medvědovi nás učí, že i když jsme velcí a silní, můžeme být smutní a osamělí. Důležité je mít přátele a rodinu, kteří nám pomohou a podpoří nás v těžkých chvílích. Studená zima nám také ukazuje, že spolupráce a vzájemná pomoc jsou důležité pro přežití. Medvěd se svým novým přítelem zajíčkem vytvořili silné pouto přátelství, které jim přineslo štěstí a radost do jejich života. Pohádka také ukazuje, že skutečná síla tkví v lásce a soucitu, nikoliv v samotě a žárlivosti.
Napsat komentář