Byl jednou jeden farmář, který si užíval svůj klidný a plodný život. Jednoho dne se však setkal s ďáblem, který mu nabídl rozhodně nevšední sázku. Tento příběh, nazvaný „Farmář a ďáblova sázka“, je výjimečná česká pohádka, kterou vám nyní budeme vyprávět.
Once upon a time, in a small village in the heart of Czech, there lived a hard-working farmer named Jan. He lived a simple life, tending to his crops and livestock day in and day out. However, despite his hard work, he was struggling to make ends meet.
One day, as Jan was walking through his fields, he came across a strange sight. There was a small fire burning in the midst of his crops, and seated beside it was a mischievous looking devil. The devil appeared to be crafting something with great care in his hands.
„Halt!“ shouted Jan, „What are you doing on my land and what is that you’re making there?“
The devil grinned mischievously, „I’m merely passing the time, farmer. And as for what I’m making, well, it’s a match. Not just any match, but a devil’s match. It will light up anything you desire.“
Jan was intrigued, but he knew that dealing with the devil was a dangerous game. So, despite his curiosity, he remained wary. The devil picked up on his reluctance and chuckled.
„My dear farmer, I sense your hesitation. But I promise you, this match is worth its weight in gold. It will light any fire, no matter how damp the wood. Think of all the extra crops you could grow, all the extra warmth you could have in your home! All you have to do is make a deal with me. Give me what I ask for, and the match is yours.“
Jan was tempted. He knew the value of a good fire, but he also knew his soul was worth far more. So he bargained with the devil, „What do you want from me in return?“
The devil leaned forward, his eyes glinting, „I want your youngest daughter.“
Jan felt his heart drop. He loved his daughter more than anything in the world, but he also knew that he couldn’t let the devil win. He made the deal, and the devil handed over the match.
Jan went back to his farm, clutching the devil’s match tightly in his hand. As soon as he got home, he lit a fire with it. The flames rose high into the sky, and the warmth spread through his entire home. He was grateful for the devil’s match, but he couldn’t stop thinking about the price he had paid for it.
As the years passed, Jan became increasingly haunted by the bargain he had made. He couldn’t bear to lose his daughter, but he also couldn’t bear to live with the guilt of selling her out. Eventually, he reached a breaking point – he knew he had to undo the deal with the devil, no matter the cost.
He took the match and searched for the devil. When he found him, he told him that he couldn’t keep the bargain, and that he would do anything to get his daughter back. The devil sneered at him and said, „I’ll make you a deal. If you can guess my name before the sun sets, I’ll let you keep your daughter. If you can’t, she’s mine forever.“
Jan was determined to win his daughter back, so he searched high and low for the devil’s name. He asked villagers, he asked animals, he even asked the trees. But nobody knew the devil’s name.
As the sun began to set, Jan heard a faint voice on the wind. It was a voice he had never heard before, but he knew it belonged to the devil. The voice was singing a strange song, one that seemed to describe the devil’s true name.
Jan ran to the devil and shouted out the name he had heard;
„Jezibaba!“
The devil let out a scream and vanished into thin air. Jan’s daughter appeared before him, safe and sound. She threw her arms around him, and they both cried tears of joy.
From that day on, Jan learned that sometimes the greatest treasures in life are right in front of you. He never forgot the love he had for his daughter or the lesson he had learned about the dangers of temptation. And the devil? Well, he never bothered anyone in that village again.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
V malé vesnici v srdci Čech žil pilný farmář Jan. Žil jednoduchým životem a denně se staral o svoje pole a zvířata. Přesto se mu nedařilo s konci srovnávat. Jednoho dne, když procházel svým polím, objevil zvláštní pohled. V jeho poli hořel malý oheň a vedle něj seděl šelmovitě vypadající ďábel, který něco pečlivě tvořil v rukou.
„Zastav!“ zvolal Jan, „Co děláte na mém pozemku a co tam děláte?“
Ďábel se šibalsky usmál: „Jen si tak krátím čas, farmáři. A co se týče toho, co vyrábím, je to zapalovač. Ne jen tak ledajaký, ale ďábelský. Rozsvítí cokoliv, po čem toužíte.“
Jan byl zvědavý, ale věděl, že jednání s ďáblem je nebezpečná hra. Takže navzdory své zvědavosti zůstal opatrný. Ďábel si všiml jeho váhání a zasmál se.
„Můj drahý farmáři, cítím vaši nejistotu. Ale slibuji, že tenhle zapalovač stojí za to. Rozsvítí každý oheň, ať už jsou dřeva jakékoliv vlhká. Přemýšlejte o všech extra plodech, které můžete vypěstovat, o vší teple, kterou můžete mít v domě! Stačí smlouvat s mnou. Dejte mi, o co vás žádám, a zapalovač je váš.“
Jan byl pokoušený. Věděl, jakou cenu má dobrý oheň, ale také věděl, že jeho duše stojí za mnohem víc. Tedy uzavřel smlouvu s ďáblem: „Co chcete ode mě na oplátku?“
Ďábel se naklonil dopředu, jeho oči se zaleskly: „Chci tvou nejmladší dceru.“
Jan cítil, jak mu srdce spadlo. Miloval svou dceru víc než cokoli na světě, ale také věděl, že nedá ďáblu vyhrát. Udělal smlouvu a ďábel mu předal zapalovač.
Jan se vrátil na svůj statek a pevně držel zapalovač v ruce. Jakmile se dostal domů, zapálil s ním oheň. Plameny se vysoko vyšplhaly do nebe, teplo se rozšířilo po celém domě. Byl vděčný za ďáblovy vzpomínky, ale nemohl přestat myslet na cenu, kterou za ně zaplatil.
Jak uplynuly roky, Jan byl stále více poznamenán smlouvou, kterou uzavřel. Nemohl přijmout ztrátu své dcery, ale také nemohl přijmout vinu z prodeje manželky. Nakonec dosáhl bodu zlomu – věděl, že musí zrušit smlouvu s ďáblem bez ohledu na to, kolik to bude stát.
Vzal zapalovač a hledal ďábla. Když ho našel, řekl mu, že smlouva nemůže být splněna a že udělá cokoliv, aby dostal svou dceru zpět. Ďábel se na něj zasmál a řekl: „Nabídnu vám obchod. Pokud uhodnete mé jméno před západem slunce, nechám vám vaši dceru. Pokud ne, je navždycky moje.“
Jan byl odhodlaný svou dceru dostat zpět, takže hledal vysoko a nízké po jméně ďábla. Ptal se vesničanů, ptal se zvířat, dokonce ptal se stromů. Ale nikdo neznal jméno ďábla.
Když se slunce začalo klesat, Jan slyšel tichý hlas na větru. Byl to hlas, který nikdy předtím neslyšel, ale věděl, že patří ďáblu. Hlas zpíval divnou píseň, která se zdála popisovat pravé jméno ďábla.
Jan začal běžet k ďáblu a zvolal jméno, které slyšel;
„Ježibaba!“
Ďábel vykřikl a zmizel do vzduchu. Janova dcera se objevila před ním, bezpečná a zdravá. Hodil ji na ramena a obojí plakali slzami radosti.
Od té doby se Jan naučil, že někdy jsou největší poklady v životě přímo před vámi. Nekdy nezapomínal na lásku, kterou měl k dceři, ani na lekci, kterou se naučil o nebezpečích pokušení. A ďábel? No, nikdy neobtěžoval nikoho v té vesnici znovu.
Napsat komentář