Byla jednou jedna odvážná rytířka jménem Veronika, která se rozhodla vstoupit do hradu, kde měla být ukryta legendární zbroj s kostrou. Tato zbroj měla být nesmrtelná a poskytnout neuvěřitelnou sílu tomu, kdo by ji oblékl. Veronika cítila, že osud bude mít pro ni něco v zásobě, ale netušila, co všechno ji čeká…
H2: Kostra v Zbroji – Hrdina nebo Zahaleni Duch?
Když se řekne Kostra v Zbroji, většina z nás si představí obraz rytíře, který bojuje proti zlu a chrání své království. Avšak, podobu hrdiny, který se skrývá pod kovem, se tradice v českých zemích liší.
H3: Podoba Kostry v Zbroji v české kultuře
V českých zemích se tradice Kostry v Zbroji váže především na Kristiána z Prachatic, který žil v 14. století. Kristián byl poděbradským rytířem, ale zároveň byl znám i jako alchymista a astrolog. Po jeho smrti se začaly kolem něj šířit pověsti, které ho představovaly jako zahaleného ducha.
Jeho telesné pozůstatky byly prý oblečeny do zbroje a Christiánova kostra měla mnoho nadpřirozených vlastností. Podle pověsti dokázala zbroj samovolně poskakovat, rýt do země nebo oduševněle bojovat proti nepřátelům.
H3: Pohádkový příběh Kostry v Zbroji
Dávná tvrziště, hluboké lesy, křišťálově čisté řeky – to všechno patřilo ke království, jehož pánem byl mladý král Matouš. Král Matouš byl statečný a spravedlivý vladař, který se snažil chránit své poddané. Království však ohrožoval nepřítel, který se schovával v temném hvozdu.
Král Matouš se rozhodl požádat o pomoc záhadného hrdinu, který prý žil v lesích a chránil všechny, kdože o jeho služby požádali. Ale když Matouš a jeho družina dorazili ke skalnatému kopci, kde měl hrdina mít své sídlo, našli pouze zvláštní zbroj pokrytou čerstvou zemí.
Královská družina byla zmatená a Matouš chtěl už odtamtud odjet, ale pak se začala zbroj nečekaně hýbat. Z ní se ozvalo dusivé syčení, které přerostlo v hlasitý smích. Matouš a jeho lidé ráznou rukou sebere zbraň, ale smích trval dál a s každou vteřinou se stával hlasitěji a děsivějším.
Věděli, že se musí bránit, tak se postavili do kruhu a každý držel svůj meč pevněji. Ale teprve když se zbroj vydala ke kroku, král Matouš pochopil, že se s ním nikdo ze sebe neodváže bít. Sáhl do kapsy a vytáhl růženec. Chytil zbraň za rukojeť, položil k ní růženec na sedmiboleslnou a zvolal: “Páno zbroj, v těchto končinách mě pocta neobyčejná potkala. V jiném světě jsou dýky mocnější než meče, ale já na ni neplivu. Tak mi dej šanci bojovat s takovou hrdostí, jakou jsi kdy uznala u mužů.”
Zbroj se zastavila a něco v ní cuklo, ale Matouš ji stále držel. Chtěl věřit, že za ní skutečně stojí hrdina, kterého hledá a který mu pomůže obrátit osud.
Zbroj se nakonec rozevřela a z ní vylezl muž. Byla to ovšem kostra oblečená v kovové zbroji a s mečem v rukou. “Jsem Kristián z Prachatic,” ozvalo se ze zbroje. “Ty ses ukázal jako statečný blahorodý pán. Hlídám tyto lesy a chráním vše dobré před zlem. Jinak ale nekoukám na pozemské věci a nějakých zvláštních vlastností se nedotklo ani mně, ani mojí zbroje.”
Král Matouš mu poděkoval a požádal Kristiána, aby jim pomohl porazit nepřítele. Kristián souhlasil a vydal se spolu s Matoušem k boji. Jeho zbroj sice poskakovala a měnila svou podobu, ale bojovala jako statečný a oddaný bojovník. Společně s Matoušem a jeho vojskem dokázali Kristiánovi nepřátelé konečně porazit. Od té doby se Království loučilo s pověstmi o Kostrách v Zbroji a jeho obyvatelé se cítili bezpečněji.
Ponaučení z pohádky pro děti
Kostra v Zbroji je součástí české kultury a jako hrdina nebo zahalený duch ochraňuje království před nebezpečím. Pověst se vztahuje k Kristiánu z Prachatic, známém alchymistovi, astrologovi a poděbradskému rytíři z 14. století. Kostra v Zbroji má nadpřirozené vlastnosti, jako schopnost poskakovat a bojovat proti nepřátelům.
V pohádce Kostra v zbroji je mladý král Matouš v nebezpečí, když se proti němu postaví nepřítel skrytý v lesích. Král Matouš hledá záhadného hrdinu, který chrání všechny, kdo o jeho služby požádají. Když dorazí k místu, kde by měl hrdina sídlit, najdou pouze zbroj a čerstvou zemi okolo. Zbroj se však nečekaně zvedne a začne dusivě syčet a smát se. Král Matouš s ostatními ví, že se musí bránit, tak se postaví do kruhu s meči v ruce. Král Matouš položí na zbraň růženec a prosí Kostru v Zbroji, aby mu pomohl obrátit osud a porazit nepřítele. Zbroj se nakonec rozevře a z ní vyleze hrdina Kristián z Prachatic, který společně s králem Matoušem a jeho vojskem porazí nepřátelské síly.
Napsat komentář