Dávno, dávno dávno už se stala pohádka o karnevalu. Byla to doba, kdy se lidé loučili s dlouhými mračnými zimními dny a vítali nové jaro. Město se zaplnilo lidmi v maskách a kostýmech, kteří tančili, zpívali a oslavovali tuto krásnou tradici. A právě v tu chvíli se začalo psát příběh o neobyčejné zkušenosti, dobrodružství a lásce, které se odehrály během této slavnosti. Pohádka vám bude vyprávět o tom, jak tito lidé vstoupili do kouzelného světa plného zázraků a z toho se nenávratně změnili. To vše se stalo v Pohádce o karnevalu.
Pohádka o karnevalu – kde se objeví čert a troubení
Dlouho, dlouho před tím, než se narodil jeden z nejznámějších českých spisovatelů, Karel Čapek, žili v Čechách lidé, kteří milovali oslavy. A žádné oslavy nemohly být větší než karneval. Byl to čas, kdy se lidé oblékali do nejkrásnějších kostýmů, tancovali a zpívali a zapomínali na všechny starosti.
Jednoho dne se však stalo něco neobvyklého. Do města přijel zvláštní host. Byl to čert! Všechny děti se bály, ale dospělí se rozhodli ho pozvat na karneval. “Nebojte se, bude to zábava!” řekl čert a nabídl svou pomoc s přípravami.
Hlavní organizátor karnevalu byl starosta města. Ten nevěřil, že by čert byl schopen pomoci, ale nechal mu volnou ruku. “Co když nám podrazí nohy?” myslel si starosta. Ale lidé byli rádi, že se někdo tak nezvyklý nabídl pomoci, takže ho přijali s otevřenou náručí.
Čert měl výborné nápady. Chtěl, aby karneval byl nejkrásnější ze všech. Pomohl s tanci, zpěvy a výrobou nejkrásnějších kostýmů. Dokonce si i sám ušil kostým – červený s černými rohy. “Jsem tak zvědav, co si na mě budou lidé myslet!” řekl si.
Den karnevalu se blížil, lidé byli nadšení a plni očekávání. Všichni si oblíkli své kostýmy a těšili se na zábavu. Čert byl nejvíce nadšený. Vystupoval jako stavědlo a křičel na všechny, aby se bavili.
Ale jednu věc nečekal. Když se do kostýmů oblékly děti, objevily se na ulicích také troubení. Byla to malá, hudební skupina, ale jejich hudba byla tak hlasitá, že nikdo nemohl slyšet, co si říkají.
Čert se rozčílil. “Jak můžou lidé slyšet, co říkám, když ta troubení tak hlasitě zní?” myslel si. Rozhodl se, že nutit troubení skupinu odejít. Snažil se je přesvědčit, ale oni nepodlehli jeho záludnosti.
Nakonec čert vyskočil na ulici a začal se koukat do každého obličeje. Vrátil se k troubení kapely a soustředil se na jejich bubeníka. Zasypal ho zlými slovy a sliby trestu. Ale bubeník se nenechal. “Hrajeme až do konce!” křičel.
Čert byl zoufalý. Byl tak zvědavý, jak karneval skončí. Ale troubení nebylo k zastavení. Lidé se museli vzájemně přerůst a bavit se za omezených podmínek.
Čert se pak ukázal a opřel se o jeden dům. “Lidé se snažili,” řekl. “Ale přišla chvíle,” dodal s úsměvem. “Jednou v roce jim dají život, který chtějí žít.”
A tak se stalo. Lidé dál pokračovali v karnevalu a děti byly nadšené z troubení. Lidé si přáli, aby tento zvláštní čas v roce trval co nejdéle. Ale nakonec skončil a lidé se vrátili do svého každodenního života. Avšak každý z nich měl na tváři úsměv a vzpomínky na nezapomenutelný karneval.
Ponaučení z Pohádka o karnevalu
Pohádka o karnevalu nás učí o tom, že občas musíme přijmout neobvyklou pomoc, abychom mohli dosáhnout krásných věcí. Karneval byl nejkrásnější ze všech díky nápadům a pomoci, kterou poskytl čert. Lidé byli otevření novým způsobům a nevšednímu přístupu. Navíc nám pohádka připomíná, že občas musíme překonat své náměstí, jako byl čert, aby jsme dosáhli touhy a uspokojení. Nakonec věc, kterou jsme tak moc přivítali, může mít nečekané následky, jako troubení, což nás učí, že musíme být otevření novým nápadům a věcem a přijímat je s uctivostí.
Napsat komentář