Byla jednou jedna hodná paní, která měla ústav plný zajímavých tvorů. Mezi nimi byla i Anička mluvící potok, která uměla mluvit se všemi zvířátky. Přestože byla paní Majerová velmi ochotná a laskavá, začala Anička toužit po dobrodružstvích a potřebovala najít své místo ve světě. Její přání se však brzy stalo skutečností, když se vrhla na cestu plnou nebezpečí a setkání s magickými bytostmi. Tento příběh o Aničce a dalších chovancích ústavu paní Majerové vás zavede do tajuplného světa plného záhad a kouzel.
Obsah článku
Anička mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové pohádka
Úvod
Byla jednou jedna paní Majerová, která vedla ústav pro péči o opuštěné děti. Žila v krásné krajině obklopena lesy a říčkou. Jednoho dne se v její péči objevila malá Anička, která byla nádherná, roztomilá a neuvěřitelně mluvila. Nejenže mluvila, ale mluvila jako řeka. Anička byla totiž potokem.
Jak Anička přišla na svět
Anička se narodila z pramene, který vyvěral přímo z úpatí hory. Už od narození byla jiná než ostatní potoky a říčky v okolí. Dokázala mluvit a s každým dnem se její řeč stávala stále zručnější a rychlejší. Anička se stala nejlepší kamarádkou všech ostatních potoků a říček a ony jí zase dávaly vědět o všem, co se v okolí děje.
Život v ústavu u paní Majerové
Anička se spřátelila s ostatními dětmi, které byly také v ústavu. Nebylo to lehké, protože někteří z těchto chovanců byli zranění a nemohli mluvit. Ale Anička se nikdy nevzdávala a pomáhala všem dětem v ústavu. Jednoho dne však přišli do ústavu noví chovanci a oni byli jiní. Tito noví chovanci nebyli lidé, nýbrž zvířata.
Není jednoduché se přizpůsobit změně
Anička byla trochu překvapená, když spatřila tato zvířata. Jenže postupně si na ně zvykla a zjistila, že jsou velmi přátelští. Byli tu kočka, králík, liška a jezevec. Anička se snažila s nimi mluvit, ale většinou jí nerozuměli. Tak si vytvořila vlastní řeč a naučila se s nimi komunikovat pomocí zvuků.
Jedno odpoledne na procházce
Anička, kočka, králík, liška a jezevec se jednoho dne rozhodli, že si udělají procházku. Vydali se do lesa a tam zjistili, že u potoka, kde si vždy hrávali a bavili se, byl nádherný strom. Na tomto stromě byly krásné jahody. Okamžitě se pustili do jejich sbírání. Ale pak zjistili, že až se vrátí, tak se dostanou do velké potíže.
Zapeklitá situace
Měli totiž v úmyslu si jahody rozdělit s ostatními chovanci, ale jak se vrátí, tak uvidí, že ostatním chovancům jahody zjeví. Řekli si, že musí nějaké řešení najít. Zrovna když se snažili řešit tuto situaci, okolo procházel lovec a šel loviti zvířata. Leželi schovaní v trávě, ale kočka, králík, liška a jezevec se báli. Anička se rozhodla, že je schová a zachrání jim život.
Konec dobrý, všechno dobré
Podařilo se jí je schovat a lovec jim neublížil. To ostatním potokům a říčkám bylo jasné, že Anička je ta nejstatečnější a nejlepší kamarád, jakého by si mohli přát. Dozvěděli se, že jahody z jahodového stromu jsou pro ně všechny a tak se všichni radostně bavili a společně si je užívali.
Závěr
Od té doby se Anička stala největší hvězdou ve všech okolních lesích a potocích. Všichni ji obdivovali pro její statečnost a odvahu. Nejenže byla nejlepší kamarádkou všech potoků, ale stala se také nejlepší kamarádkou všech dětí a všech zvířat v ústavu. A tak se tato pohádka dostala do srdcí mnoha lidí, kteří si ji oblíbili i proto, že se v ní skrývají moudrosti o přátelství, statečnosti a tolerance.
Ponaučení z Anička mluvící potok a další chovanci ústavu paní majerové pohádka
Pohádka “Anička mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové” nás učí o důležitosti přátelství, odvahy a tolerance. Hlavní hrdinka, Anička, je potokem, který se stane nejlepší kamarádkou všech potoků a říček v okolí. Když se do ústavu pro opuštěné děti dostanou noví chovanci ve formě zvířat, Anička se s nimi snaží komunikovat pomocí vlastní řeči a učí se toleranci vůči odlišnostem. Společně se jednoho dne vydají na procházku a musí řešit zapeklitou situaci, ale Anička se statečně postaví na obranu svých přátel a zachrání je před lovcem. Anička se stane největší hvězdou ve všech okolních lesích a potocích. Pohádka nás učí, že i když jsou lidé, zvířata nebo dokonce potoky různí, mohou společně tvořit silné přátelství založené na tolerance a vzájemné úctě.
Napsat komentář