Dlouho, dlouho před naším věkem existovala země, kde žili lidé a kouzelná stvoření. Mezi těmito bytostmi se nacházely víly, skřítci, draci a mnoho dalších neuvěřitelných bytostí. Tato země byla rovněž domovem pro dva nejlepší přátele, kluka jménem Jojo a dívku jménem Lili, kteří spolu prožívali neuvěřitelná dobrodružství. S těmito dvěma nebojácnými hrdiny se vydáme na cestu do pohádkové země, kde se bude odehrávat naše pohádka “A je to pohádka”.
Obsah článku
A je to Pohádka: Long Form Fairy Tale in Czech Language
O Úplně obyčejném kluku
Byl jednou jeden kluk, který se jmenoval Ondřej. Byl naprosto obyčejný, neměl žádné zvláštní schopnosti, byl prostě jenom obyčejný kluk z malé vesničky.
Ondřej miloval pohádky a vždycky snil o tom, jaké by to asi bylo, kdyby se on sám ocitl uprostřed nějaké fantastické pohádkové příhody. Jednoho dne se mu přání splnilo.
O Kouzelných botách
Jednoho dne, když byl Ondřej na procházce po lese, narazil na starý dřevěný domeček. Když vkročil dovnitř, objevil tam bednu plnou krásně vyrobených kouzelných bot.
Zpočátku byl Ondřej trochu zmatený. Jak je možné, že by někdo zanechal tak cenné a krásné boty v takovém zapadlém domečku? Ale když si je vzal do rukou, okouzlilo ho, jak laskavě se k jeho noze přizpůsobila.
Ondřej se rozhodl, že boty si naprosto zaslouží být použity, tak se obul a vydal se na cestu. Ve chvíli, kdy udělal první krok, se stal něco naprosto mimořádného.
Cesta k Popelce
Ondřej se ocitl uprostřed nádherného paláce, před nímž stála Popelka v nádherných šatech. Popelka mu řekla, že boty, které nosí, byly kouzelné a že ho přemístily z jeho obyčejné vesničky až sem, do krásného paláce.
Popelka řekla Ondřejovi, že je čas pomoci jí s úkolem, který jí zadal zlý krokodýl. Hledal totiž klíč ke kouzelné bráně, která měla moc ochránit království před stvořeními zlých mocností, která se snaží vniknout do království.
Ondřej hned souhlasil a společně s Popelkou se vydali na cestu za klíčem. Při tej záhodě se Ondřej naučil lámat kameny, probouzet lesy a rozhánět mraky.
Závěr
Po dlouhé cestě se Ondřej a Popelka dostali k jeskyni, kde se krokodýl ukrýval s klíčem. Ondřej se s ním utkal a nakonec zvítězil. Klíč byl jejich a království bylo zachráněno.
Ondřej byl nesmírně šťastný, že se setkal s Popelkou a že se mu splnilo jeho velké přání – ocitnout se v královské pohádce.
Od té doby se ale Ondřej vrátil zpátky do své obyčejné vesničky a boty zůstaly ve starém domečku. Ondřej však už nikdy na světě nezapomene na tu nádhernou pohádku, kterou prožil, a na to, jak se mu splnil jeho největší sen.
Tak tedy budiž, a je to pohádka, která nám připomíná, že někdy je potřeba věřit ve své sny a nevzdávat se, protože pohádky mohou splnit i nejtajnější touhy.
Ponaučení z A je to pohádka
Pohádka o Ondřejovi, který se ocitl v královské pohádce, nás učí, že musíme věřit ve své sny a nevzdávat se, protože pohádky mohou splnit naše nejtajnější touhy. Ondřej se dobře naučil, že nejlepší cestou k dosažení snů je být odvážný a nebojácný. Učí nás, že i když nejsme všichni vybaveni zvláštními schopnostmi, jako byly kouzelné boty, stále můžeme být hrdí a pomáhat druhým. Díky této pohádce můžeme pochopit, že život je plný překvapení a že bychom se měli vždy držet svých snů a přání, protože když věříme, mohou se jednoho dne splnit.
Napsat komentář