Byla jedna stará žena jménem Babo-Abdalla, někdejší prostá pastýřka, která žila v malé vesničce v samotném srdci Čech. Z dobrodružství, kterými prošla a z neuvěřitelných příběhů, které vyprávívala, se stala pro celou vesnici legendou. Její nejvýraznější rys byla její slepota, která byla důsledkem nemoci, která se na ni přilepila v dospělosti. Nicméně slepota nebyla pro Babo-Abdallu překážkou v tom, aby si znovu našla cestu ke svému štěstí. A tak začíná příběh slepé Babo-Abdally…
Obsah článku
Příběh slepé Babo-Abdally
První setkání
Byla jednou slepá dívka jménem Babo-Abdally. Žila s matkou v malé vesnici, kde se všichni znali. Babo-Abdally si přála vidět svět a objevovat nové věci, ale kvůli své slepotě se musela spokojit pouze s popisy a vyprávěními druhých. Jednoho dne se vydala na procházku po lese a potkala tam zajíce. “Dobrý den,” pozdravil ji. “Jak se jmenujete?” “Jsem Babo-Abdally,” odpověděla slepá dívka. “Já jsem Zach,” řekl zajíc. “Co tady děláte?” zeptal se Babo-Abdally. “Proháním se, jak to snadno zajíci dělají,” odpověděl Zach. “Můžu vám pomoci najít něco zajímavého v lese,” navrhla slepá dívka. “Ráda bych viděla nová místa.” Zach souhlasil a společně se vydali na průzkum lesa.
Putování lesem
Babo-Abdally se cítila šťastná, že konečně někam jde a poznává svět. Zach jí ukázal krásná místa, jako například potůček, květinovou louku a starý dub. Babo-Abdally si vše pořádně vyslechla a důkladně si vše prozkoumala rukama. Byla fascinovaná, jak se vše může cítit tak odlišně. Když se setmělo, nevěděla, jak se vrátit domů. “Zach, přiběhla k němu Babo-Abdally, “můžeš mě prosím odvést domů? Neznám cestu.” “Bohužel, slečno,” odpověděl zajíc smutně. “To je příliš daleko a já musím jít spát. Ale ukáži vám, jak se dostat k jablečnému stromu. Tam můžete přečkat noc. Sám tu také trávím spoustu času.” Babo-Abdally se sklíčeně usmála a přikývla. Byla vděčná, že má alespoň něco, kde může přespat.
Záchranu přináší kouzelný kámen
Ráno, když se probudila, našla vedle sebe kámen. Aby zjistila, jak vypadá, začala ho zkoumat rukama. Kámen jí najednou promluvil: “Jsem kouzelný kámen. Když se na mě podíváš, uvidíš všechno, co kolem sebe je.” Trochu zmatená Babo-Abdally na kámen podívala, a najednou viděla krásné okolí a svět v plném záření. Byla nadšená, že konečně může vidět svět a vše okolo sebe. Spoutaná svou slepotou mohla teď konečně vidět roztomilé zvířata, voňavé květiny, krásné kusy ovoce a drahokamy, které se leskly na slunci. Babo-Abdally byla tak štěstím bez sebe, že konečně může vidět jako ostatní lidé.
S kouzelným kamenem v ruce, Babo-Abdally s jistotou pozorovala všechno okolo sebe. Cesta domů trvala o hodně kratší, než si myslela, a když dorazila domů, její matka si její zářící oči okamžitě všimla. “Ty vidíš!” vykřikla matka nadšeně. “Ano, vidím,” odpověděla Babo-Abdally s jiskřičkou v oku. Ukázala své matce kámen a poprosila ji, aby se na něj podívala, ale ona nechtěla. “Mám nejkrásnější zázrak na světě, a to jsi ty,” řekla matka, obejmula ji a políbila na tvář. Babo-Abdally byla šťastná, že má láskyplnou matku a nové oko, aby viděla celý svět. Od té doby se Babo-Abdally často vydávala na procházky po lese, ale nikdy nezapomněla na zajíce Zache a kámen, který jí vrátil pohled.
Závěr
V Příběhu slepé Babo-Abdally jsme se dozvěděli o odvaze a naději. Díky zajíci Zachovi a kouzelnému kamenu se Babo-Abdally konečně mohla podívat na svět a objevit jeho krásu. Tento příběh učí, že vždy existuje naděje a že když se budeme snažit, dokážeme překonat překážky. Babo-Abdally nezůstala sedět doma v úzkostech, ale vydala se do světa, kde se setkala s dobrými lidmi, kteří jí pomohli vidět nové dingy a pomohli jí vrátit se domů. Všichni se můžeme inspirovat tímto příběhem, že musíme mít naději a vůli, abychom si plně užili život.
Ponaučení z pohádky pro děti
V příběhu slepé Babo-Abdally jsme se dozvěděli, jak důležité je mít odvahu a naději. Babo-Abdally toužila vidět svět, ale kvůli své slepotě se musela spokojit s popisy a vyprávěními druhých. Vydala se na procházku a potkala zajíce, který jí ukázal všechny krásné věci v lese. Když se setmělo, nemohla se vrátit domů, ale kouzelný kámen jí pomohl vidět svět kolem sebe a najít cestu domů. Příběh nás učí, že i když se zdá, že máme překážky, musíme mít naději a vůli, abychom si užili život. Babo-Abdally nezůstala doma v úzkostech, ale vydala se do světa a setkala se s dobrými lidmi, kteří jí pomohli vidět nové věci a vrátit se domů.
Napsat komentář