Bytí si vědomý, že dobrodružství a láska přicházejí v nečekaných podobách, byla krásná princezna oddána nápadům, jež ji mohou zavést na nebezpečné cesty. Odloučením od svého otce se rozhodla, že najde vlastní cestu a objeví svou pravou sílu. Avšak, v této pohádce se nic nedeje podle plánu a princezna záhy zjistí, že odchod z rodného království je výzva plná překážek a neznámých území.
Odražené ticho v královském hradě
Odloučení krásné princezny od svého otce
Jednou byl královský hrad rozjásaný oslavou, neboť se v něm narodila krásná princezna. Byla to radost nejen pro krále, ale pro celé království. Princezna rostla jako růže a stala se nejen krásnou, ale i velmi chytrou a milou.
Jednoho dne se však stalo něco, co královskou rodinu zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Králova manželka, princeznina matka, náhle odmítla svůj krásný život a odešla z hradu. Král se snažil být silný a vychovávat svou dceru sám, ale často se z něj stával jen zmatený a smutný muž.
Princezna se obávala o svého otce, který byl stále více a více zarmoucený. Rozhodla se tedy, že udělá vše pro to, aby jej potěšila a ukázala mu svoji lásku. Jenže to byla chyba.
Na jedné ze svých procházek v okolí hradu potkala princezna ve vsi pastýře, který měl krásné oči a úsměv. Vzájemně si padli do oka a princezna se mu svěřila se svými problémy. Pastýř jí naslouchal a utěšoval ji. Když se vrátila na hrad, byla plná naděje, že dokáže svému otci dokázat, jakou má lásku k němu.
První setkání s otcem po návratu však bylo studené a odmítavé. Král se snažil s dcerou mluvit o jiných věcech než o jejích záležitostech. Princezna netušila, co se stalo, proč ji otec náhle odehnal.
Pár dní uběhlo a stalo se to, co se stávat nemělo. Králi předvedli list, ve kterém stálo, že princezna se musí okamžitě vzdát nápadníka. Je to podle králových slov nevhodný člověk pro princeznu a navíc je to jen pastýř. Princezna nechtěla ztratit svou lásku a rozhodla se proto utéct s ním.
Král se rozčílil, když se dozvěděl o princeznině rozhodnutí. Rozhodl se ji najít, donutit ji se vrátit a odstavit tak svého konkurenta. Pronásledování, které spustil, však přineslo pouze větší bolest. Princezna se nechtěla vzdát své lásky a pastýř se ji snažil chránit před královými vojáky.
Po mnoha měsících běhání, trápení a nekonečné noci se nakonec přece jen dozvěděli o princeznině matce. Matka se přiznala k tomu, že odešla kvůli neschopnosti otce zacházet s citovými projevy. Král si uvědomil svou chybu a lásku ke své dceři znovu obnovil. Díky princeznině matce se konečně našel důvod k tomu, aby se s dcerou smířil.
Odloučení princezny od svého otce se ukázalo být nutné pro obnovení lásky, která už nějakou dobu zmizela. Díky zradě, která zachvátila království, bylo nutné se hodně přemáhat, ale nakonec se všechno vyřešilo. Princezna mohla být opět s otcem a pastýř, který ji chránil, mohl být ve svém království vítán jako jeho věrný služebník.
Ponaučení z pohádky pro děti
V pohádce „Odražené ticho v královském hradě“ se dozvídáme o důležitosti vyjadřování lásky a citových projevů. Král se po odloučení s manželkou snažil být silný a vychovávat dceru sám, ale častokrát se z něj stával zmatený a smutný muž. Princezna, obávající se o otce, se rozhodla ukázat mu svoji lásku a tak potkala pastýře, se kterým se sblížila až moc. Král pastýře považoval za nevhodného pro princeznu a dal ji ultimátum: buď se vzdá nápadníka, nebo bude vyhnána z království. Princezna se rozhodla utéct s pastýřem, což vyvolalo hněv a pronásledování ze strany krále. Až po mnoha týdnech a měsících běhání a trápení se princezna dozvěděla o pravém důvodu matčina odchodu z hradu – král nebyl schopen vyjadřovat citové projevy. Král si uvědomil svou chybu a lásku ke své dceři obnovil. V pohádce se tedy učíme, že je nutné vyjadřovat své pocity a lásku, aby nebyla ztracena a nezaplavena zmatek a nedorozuměním.
Napsat komentář