Byl jednou jeden nezbedný vítr, který žil v lesích a horách České republiky. Měl rád žertování a rád dělal lidem různé výkřiky. Dokonce se bavil tím, že si hrál se suchými listy a užíval si, jak je válí po zemi. Lidé ho však nenáviděli, protože přinášel neustálé bouřky a zanechával po sobě spoušť a zkázu. A tak začala Příběh nezbedného vítru.
H2 – Příběh nezbedného vítru
H3 – Úvod
Kolikrát vás již vítr ve vlnách moře rozhodil, oblékl se jeho rychlým tempem, následoval vlny a nadnešením jim přidal ještě více života? Takový vítr, který se z ničeho nic objeví, mocně zafouká a stejně tak rychle zase ovanou? Znáte ten pocit, kdy se před vámi rozzáří mořská hladina a siřičitě šumí, když z ničeho nic na ni přiletí větřík? Chvíli s vámi souzní, potom se ztratí, stejně rychle jako přiletěl. Přesně takový je naším hrdinou příběhu – nezbedný vítr.
H3 – Popis hrdiny příběhu
Náš hrdina velmi rád roztáčí větrné mlýny a přitom si zpívá, jak mu zpívají větry. Když začíná svou práci, chvíli vrtí a tlačí sebou, jako by se chtěl nahřát. Pak náhle zrychlí a rozezní se ho silný šum větru. V tom okamžiku se vítr ocitá ve své svobodě a může dělat co chce. Během svého letu okolo světa, si chvíli rád hraje s listím, které se mu v náročném terénu připlete pod nohy. Poté běží na břeh, způsobuje mohutné vlny a po několika vteřinách se zase ztratí. Stejně tak se objeví, když se nejednou rozbouří a vrhne svou sílu na stromy. Naši příběh ale nezačíná na souši, ale na moři.
H3 – Počátek příběhu
Když se jeden malý člun snažil dostat z malého přístaviště, náhle se objevil nezbedný vítr. Začal se mihotat po celé hladině, těsně nad hlavou rybářů, kteří se snažili zachránit svůj doraz, který se posuzoval jako velmi vzácný poklad. Nejprve vítr způsobil mohutné vlny, které pohupovaly člunem zpátky na břeh. Pak se však vítr rozhodl, že se bude hrát s člunem. Nejdříve dělal zprvu maličké obraty, které byly těsně za plachtou. Potom se vrhne na vodu a udělal si z ní svůj kluzák. Člun se začal nekontrolovaně rozpohybovat a rybáři museli podstoupit mnoho dramatických okamžiků. Nakonec se podařilo dostat se na pobřeží, ale vítr neměl dost, tak začal hrát se sebou v okolí.
H3 – Nezbednosti nezbedného větru
Všechny přístavy v okolí náhle zůstaly bez lodí, nezbedný vítr si je vzal s sebou do hor, kde se rád hrál se stádem ovčáků. Ti se začali popohánět po pastvinách, jako by byli na závodech. Soudě podle své nejnovější hry, začal vítr plavit balóny nad městem, což děti vítaly nadšeně. Velké balóny letěly do výšin, aby se nakonec propadli někde v lesích. Přestože si vítr hraje s mnoha nebezpečnými předměty, nikdy nepřináší násilí nebo škody na majetku lidí. Často jsou jeho nezbedné vymoženosti velmi roztomilé a lidé jsou na něj hrdí jako na člověka se smyslem pro humor.
H3 – První setkání s lidmi
Jednoho dne se vítr rozhodl, že si také přijde povídat s lidmi, se kterými se setká na cestě. V jedné vesnici se setkal s pouličním prodavačem, který prodával mnoho barevných koulí. Vítr nevěděl, co to je a tak se snažil s prodavačem popovídat. Ten mu to vysvětlil a vítr pobíhal mezi stánky, kde je mnoho barevných ovoce a zeleniny, což ho velice brzy začalo bavit. Nikdy předtím neviděl tak barvité podzimní produkty. Představoval si, jak by z nich mohl vytvářet různé tvary.
H3 – Návrat domů
Ať už vítr běží kdesi po zemi, nebo k nám na pobřeží, vrací se nakonec domů. Naposledy se objevil na malé louce, kde všechny rostliny pokračovaly v malé odpolední rozkoši. Vítr postupoval skutečně rychle a náhle se začaly sem tam objevovat mraky na obloze. Vítr se rozhodl, že je čas odejít a tak zmizel, stejně rychle a náhle, jako se objevil.
H2 – Závěr
Každá přírodní síla má svého hrdinu. Pokud se však kouknete zpětně, můžete si všimnout, jak k nám tyto síly promlouvají každý den. Někdy nás varují před nebezpečnými situacemi, jindy nás hovoří do duše i srdce. Nezbedný vítr patří k silám, které vás nikdy neomezují, i když si s vámi občas rády zahrávají (nikdo si ovšem nemyslí, že by s vámi dělaly něco špatného). Když se budete pohybovat v blízkosti přírodních sil a tajemného vnímání, můžete spatřit i ostatní hrdiny, kteří s vámi budou cestovat celý život.
Ponaučení z pohádky pro děti
Příběh nezbedného vítru nám ukazuje, jak přírodní síly mohou být tajemné a nevypočitatelné, ale zároveň nás mohou učit a bavit. Vítr je v příběhu ztvárněn jako nezbedný hrdina, který si rád hraje s lidmi a předměty, ale nikdy nezpůsobí škodu nebo násilí. Přestože mohou být jeho vymoženosti nevypočitatelné, lidé ho zbožňují jako člověka se smyslem pro humor. Příběh podněcuje k zamyšlení o vztahu člověka k přírodě a nabádá nás k respektování jejích sil a tajemství.
Napsat komentář