Dávno dávno, v dávných dobách, kdy se ještě zvířata koukala na lidi s údivem a úctou, žil v hlubokých pralesech krokodýl s neobyčejnou vášní pro hudbu. Každou noc se usadil na břehu řeky, vytvořil si z kamenů malý beat a bubnoval do něj v rytmu srdce džungle. Jeho bubnování bylo tak oslnivé, že ztichla veškerá zvířata, aby ho s úžasem poslouchala. Jednoho dne však krokodýl narazil na nečekaného sokola, který mu ukázal, že hudba dokáže být neuvěřitelně silnou, když se s ní dokáže propojit celá společnost. Tak začal příběh bubnování a krokodýlů.
Once upon a time in the vast African savannah lived a tribe that was known for their exceptional drumming skills. The rhythm of their drums could be heard from miles away, and their music was powerful enough to make the earth itself shake. The tribe was revered for their talent, and people came from near and far to witness their performances.
One day, as the tribe was playing their drums, they suddenly noticed a group of alligators that had emerged from a nearby river. The alligators were enthralled by the sound of the drums and were swaying to the rhythm. The tribesmen were shocked to see the alligators so close, as they knew that these creatures were known for their ferocity and were not to be trifled with.
However, to their surprise, the alligators did not attack them. Instead, they lay down on the ground, motionless, as if they were mesmerized by the music. The tribe was amazed and continued to drum, realizing that they had a new audience that was thoroughly engrossed in their performance.
As the sun began to set, the alligators retreated back to their river, but not before showing their appreciation by swishing their tails in a synchronized manner to the tribal drumbeat. The tribesmen were ecstatic, and this unusual encounter with the alligators became the talk of the village.
Word of this strange event spread like wildfire, and the neighboring tribes were intrigued by the story. Many gathered to hear the drums for themselves and witness the alligators‘ strange behavior. This led to an open-air concert deep in the African savannah, filled with the sounds of tribal drums and the swishing tails of alligators.
As the concerts became more frequent and the crowds grew in number, the tribe realized that they had stumbled upon something truly special. They began to work on perfecting their craft, experimenting with different rhythms and sounds, all while keeping the alligators in mind.
The tribe even went as far as to introduce alligator skin drums into their performances, an idea that came to them after observing how the alligators‘ skin would ripple with the beat of their drums. The alligator skin drums produced a unique sound that mesmerized the audience and further reinforced the tribe’s reputation as the best drummers in the land.
Years went by, and the tribe’s music continued to evolve. They began to incorporate new instruments into their performances such as flutes and stringed instruments, all while keeping the heartbeat of the drums at the center of their music.
The alligators, who were once a source of fear and danger for the tribe, had become their closest companions. They would often gather by the river to bask in the sun, and when they heard the sound of the drums, they would come out to join the festivities, swishing their tails in rhythm.
The tribe’s music and their relationship with the alligators had become the stuff of legend. People all over the world had heard about the tribe’s unique talent and made pilgrimages to the African savannah to witness their performances for themselves.
And so, the legend of the drumming tribe and the alligators lived on for generations, a testament to the power of music and the unbreakable bond between man and beast.
Ponaučení z pohádky pro děti
Jednou na rozlehlé africké savaně žila kmen známý pro své vynikající hudební dovednosti. Rytmy jejich bubnů byly slyšet i z dálky, jejich hudba byla mocná a dokázala otřást samou zemí. Kmen byl ctěn pro svůj talent a lidé přicházeli z blízka i z daleka, aby viděli jejich vystoupení.
Jednoho dne, když kmen hrál na bubny, náhle si všiml skupiny aligátorů, kteří vypluli z nedaleké řeky. Aligátoři byli fascinováni zvukem bubnů a hýbali se v rytmu. Členové kmene byli šokováni, když viděli aligátory tak blízko, věděli totiž, že tito tvorové jsou známí pro svou divokost a nelze se s nimi špráchnout.
K jejich překvapení však aligátoři nezaútočili. Místo toho se položili na zem, nehybní, jako by byli omámeni hudbou. Kmen byl ohromen a pokračoval v hraní na bubny, uvědomuje si, že má nové publikum, které se dokonale ponořilo do jejich vystoupení.
Když slunce začalo zapadat, aligátoři se stáhli zpět do řeky, ale ne dříve, než ukázali své ocasy, synchronizované s rytmem bubnů. Členové kmene byli nadšeni a tato neobvyklá setkání s aligátory se stala hovorem vesnice.
Slovo o tomto divném události se rychle šířilo a sousední kmeny byly zvědavé. Mnoho z nich se shromáždilo, aby slyšeli bubny na vlastní uši a viděli aligátory ve svém divném chování. To vedlo k open-air koncertům hluboko v africké savaně plných zvuků kmenových bubnů a přelystojících ocásků aligátorů.
Jak koncerty byly častější a dav se zvětšoval, kmen si uvědomil, že na ně narazil něco opravdu velkého. Začali pracovat na zdokonalování svého řemesla, experimentovat s různými rytmy a zvuky, vždy s aligátory na mysli.
Kmen dokonce šel tak daleko, že do svých vystoupení zahrnovali bubny z aligátorské kůže, nápad, který přišel po pozorování, jak kůže aligátorů třese s rytmem jejich bubnů. Bubny z aligátorské kůže vydávaly jedinečný zvuk, který uváděl publikum do transu a dále zesiloval pověst kmene, jako nejlepších bubeníků v zemi.
Léta ubíhala a hudba kmene se dále vyvíjela. Do svých vystoupení začali zahrnovat nové nástroje, jako jsou flétny a strunné nástroje, vždy s bubny v srdci jejich hudby.
Aligátoři, kteří byli kdysi zdrojem strachu a nebezpečí pro kmen, se stali jejich nejbližšími společníky. Často se shromažďovali u řeky, aby si užili slunce a když slyšeli zvuk bubnů, vyšli se k nim připojit, převalujíce své ocasy v rytmu.
Hudba kmene a jejich vztah s aligátory se staly legendou. Lidé po celém světě slyšeli o jedinečné nadání kmene a podnikali pouť do africké savany, aby viděli jejich vystoupení na vlastní oči.
A tak legenda o kmeni bubnářů a aligátorech žila z generace na generaci, jako důkaz síly hudby a nedozírného spojení mezi člověkem a tvorem.
Napsat komentář