„Bylo jednou jedno tajemné místo uprostřed lesa, kde se nacházely Prameny krve a vody. O těchto pramenech se vyprávěla neuvěřitelná legenda, která přitahovala dobrodruhy z celého světa. A tak se rozhodl jeden odvážný rytíř, že vyrazí na cestu, aby objevil tajemství Pramenů krve a vody a zachránil tak své království před zkázou. Jaké dobrodružství se mu však s jeho oddaným drakem a čarovným mečem před tajemnou hradbou lesa připravuje?“
Once upon a time, in a small town nestled in the heart of the Czech Republic, there lived a kind and benevolent king. He ruled his land with compassion and wisdom, and the people looked up to him as a true leader. However, there was one thing that troubled him greatly – his kingdom lacked a reliable source of water. The rivers and streams were often dry, causing great hardship for the people, especially during the long, hot summers.
One day, as the king was on a hunt, he came across a mysterious old woman sitting by the side of the road. She had a small wooden bucket at her feet, which seemed to be filled with nothing but clear water. The king was amazed – where had this woman found such an abundance of water? He approached her cautiously and asked her to help him.
The old woman smiled and said, „I can help you, my dear king, but you must promise me one thing – you must never reveal the source of this water to anyone else.“
The king was taken aback by this strange request, but he agreed nonetheless. The old woman instructed him to take her bucket, fill it with water from a nearby stream, and then pour it over a nearby rock. The king did as he was told, and to his amazement, the water began to flow freely from the rock. He had found the source of the water!
Ecstatic, the king thanked the old woman and hurried back to his castle to share the news with his people. He ordered his engineers to build a system of channels and pipes that would bring the water from the rock to his kingdom. As he had promised, he kept the source of the water a secret.
Many years passed, and the people of the kingdom flourished. They had plenty of water for their crops, their animals, and their households. However, one day a greedy and ambitious nobleman decided to investigate the source of the water. He bribed the king’s engineers and followed the underground channels until he came to the rock.
Excited at his discovery, the nobleman went back to his castle and ordered his men to build a diversion channel that would redirect the water to his own lands. The result was catastrophic – the people of the king’s kingdom were left with no water, and their crops withered.
The king was furious when he found out what had happened. He ordered his army to attack the nobleman’s castle, but he also knew that something more must be done to prevent such a tragedy from ever happening again.
The king returned to the old woman and began to question her about the source of the water. She revealed to him that the rock was not the only source of the water – it was also fed by the blood of a magical creature that lived deep in the forest. The creature was a guardian of the waters, and its blood had the power to heal and replenish the springs.
The king knew what he had to do. He set out into the forest, determined to find this creature and make it his ally. After several days of searching, he finally came upon a majestic white deer with antlers made of pure gold. The deer was surrounded by a pool of the purest, clearest water the king had ever seen.
The king approached the deer cautiously and explained his situation. The deer listened carefully and then said, „I will help you, but only under one condition. You must promise me that you will protect this land and its people, and never again allow greed and ambition to take hold.“
The king agreed, and the deer allowed him to take a single drop of its blood. The king used this blood to sanctify the underground water channels, making them invulnerable to any form of diversion. He also instructed his engineers to build a network of smaller pools around the main source of water, each one guarded by a statue of the majestic white deer.
From that day on, the kingdom had an abundance of water, and the people knew that it was a gift from the magical creature in the forest. They learned to value and cherish this precious resource, and they never forgot the lessons that the king had taught them about greed, ambition, and the importance of protecting the natural world.
And so, the legend of Prameny krve a vody was born – a fairy tale that reminds us of the power of nature, the importance of protecting our resources, and the value of living in harmony with the world around us.
Ponaučení z pohádky pro děti
Dávno v malém městečku na území České republiky vládl milující a moudrý král. Lidé ho obdivovali jako pravého vůdce. Jeho jedinou starostí však bylo, že jeho království trpělo nedostatkem spolehlivého zdroje vody.
Jednoho dne, když se král vydal na lov, potkal tajemnou stařenku sedící u silnice s malým dřevěným kbelíkem plným čisté vody. Král byl ohromený – odkud ta žena získala takové množství vody? Přistoupil k ní opatrně a požádal ji o pomoc.
Stará žena se usmála a řekla: „Mohu vám pomoci, můj milý králi, ale musíte mi slíbit jednu věc – nikdy nesmíte prozradit zdroj této vody nikomu jinému.“
Král byl zmaten tímto divným požadavkem, ale souhlasil. Stará žena mu poradila, aby vzal její kbelík, naplnil ho vodou ze poblíž tekoucího potoka a poté ji vylil na nedalekou skálu. Král učinil, jak mu řečeno, a k jeho úžasu se voda začala volně vydat ze skály. Byl nalezen zdroj vody!
Král se odvděčil a rychle se vrátil na svůj hrad, aby o svém objevu sdělil lidem. Přikázal svým inženýrům, aby postavili systém kanálů a potrubí, které dopraví vodu z tohoto zdroje do jeho království. A jak slíbil, držel zdroj vody v tajnosti.
Mnoho let uplynulo a lidé v království kvetli. Měli dostatek vody pro své plodiny, zvířata a domácnosti. Avšak jednoho dne se lakomý a ambiciózní šlechtic rozhodl prozkoumat zdroj vody. Podplatil královy inženýry a následoval podzemní kanály, dokud nedojel k skále.
Přišel ovlivněn svým objevem zpět na svůj hrad a zadal mužům, aby postavili odbočovací kanál, který přesměroval vodu na jeho vlastní země. Důsledek byl katastrofální – lidé z královova království zůstali bez vody, a jejich úroda uvadala.
Král byl zničen, když se dozvěděl, co se stalo. Přikázal své armádě, aby zaútočila na hrad šlechtice, ale také věděl, že musí být učiněno něco navíc, aby se zabránilo takové tragédii v budoucnu.
Král se vrátil ke staré ženě a začal ji ptát se o zdroji vody. Odhalila mu, že skála nebyla jediným zdrojem vody – byla také napájena krví magického tvora, který žil hluboko v lese. Tvorec byl strážcem vod a jeho krev měla moc léčit a doplňovat prameny.
Král věděl, co musí udělat. Vydal se do lesa, rozhodnut najít toto zvíře a učinit si ho svým spojencem. Po několika dnech hledání konečně narazil na majestátního bílého jelena s parohy z čistého zlata. Jelen byl obklopen bazénem nejčistší, nejskrytější vody, jakou král kdy viděl.
Král se k jelenu opatrně přiblížil a vysvětlil svou situaci. Jelen pečlivě poslouchal a pak řekl: „Pomohu vám, ale pouze za jednu podmínku. Musíte mi slíbit, že budete chránit tuto zemi a její lidi a nikdy nebudete dovolit, aby se zmocnil chamtivost a ambice.“
Král souhlasil a jelen mu dovolil vzít si jednu kapku své krve. Král použil tuto krev ke posvěcení podzemních vodních kanálů, aby byly nezranitelné vůči jakémukoli odbočení. Také pokynul svým inženýrům, aby postavili síť menších bazénů kolem hlavního zdroje vody, z nichž každý byl střežen sochou bílého jelena.
Od té doby mělo království hojnost vody a lidé věděli, že je to dárek od magického tvora v lese. Naučili se hodnotit a milovat tento vzácný zdroj a nikdy nezapomněli lekce, které jim král o avarici, ambici a důležitosti ochrany přírodního světa poučil.
A tak vznikla legenda Prameny krve a vody – pohádka, která nás připomíná moc přírody, důležitost ochrany našich zdrojů a hodnotu žití v souladu s okolním světem.
Napsat komentář