„Bylo nebylo, v jednom malém českém městečku žila dívka jménem Susa. Byla to krásná a chytrá dívka, ale měla jednu nešťastnou vlastnost – byla velmi arogantní a nepřátelská ke svým bližním.“
Pohádka o dívce Susa
Hluboko v lese, kde se potkávají zelené stromy s písní ptáků, žila malá dívka jménem Susa. Byla to velmi neobyčejná dívka, která ráda snila o dobrodružstvích a magických zážitcích. Jednoho dne se rozhodla prozkoumat les a objevit jeho tajemství.
Susa se vydala na cestu a brzy narazila na krásné zvíře, které vypadalo jako srnka. Byla však jiná než ostatní, měla zlatou srst a velké, nádherné oči. Susa jí řekla, že by chtěla vidět další zvířata podobná jí, ale zvíře se jen usmálo a řeklo: „Já jsem jedinečná a krásná v mém vlastním způsobu. Co tě přimělo hledat zvířata podobná mě?“
Susa byla překvapená otázkou a uvědomila si, že zvířata jsou jedinečná a krásná v různých způsobech. Na této lekci se Susa naučila respektovat a vážit si každého zvířete.
Susa pokračovala na své cestě a potkala další zvíře – kunu. Kuna vypadala velmi roztomile a hrála si s kytičkami, které si našla v lese. Susa se ptala kuny, zda by jí neukázala cestu k vílímu království. Kuna se na ni usmála a řekla: „Pokud chceš najít cestu k vílímu království, musíš se projít temným lesem, překonat řeku a najít strom, který krvácí. Tam najdeš vílí dům a možná přežiješ.“
Susa poslechla rádce a vydala se do temného lesa. Cítila se trochu děsivě, ale nakonec se odvážila a šla dál. Řeka byla široká a rychlá a zdálo se, že překonání bude téměř nemožné. Ale Susa si vzpomněla na slova kundy a nakonec se jí podařilo překonat řeku.
Za chvíli Susa našla strom, který krvácel a ukazoval jí cestu k vílímu království. Cesta byla plná nebezpečí, ale Susa dál pokračovala až dorazila ke svému cíli.
Vílí království bylo nádherné a Susa byla fascinovaná jeho krásou. Potkala vílu, která jí nabídla, aby zde zůstala a stala se jednou z nich. Susa však věděla, že musí být zpět doma, a tak se rozhodla vrátit se.
Po návratu domů Susa nikomu neřekla o svých dobrodružstvích a dál žila jako obvykle. Ale uvnitř si uvědomila, že se naučila mnohé o respektování a ocenění každého bytí v lese. A když se podruhé vydala do lesa, viděla ho jinýma očima, plnýma krásných a magických bytostí.
Závěr
Pohádka o dívce Susa nám ukazuje, že každý z nás má jinou cestu, kterou musíme projít. Ať se jedná o cestu ke štěstí, k úspěchu nebo k nalezení magického království, musíme usilovat a věřit sama sobě. A navíc, musíme respektovat a vážit si každého bytí, které potkáme na cestách a učit se od nich novým lekcím.
Ponaučení z pohádky pro děti
Pohádka o dívce Susa nás učí, že každé zvíře je jedinečné a krásné v jeho vlastním způsobu. Susa se tohoto faktu naučila, když se potkala se zlatou srnkou. Později se Susa rozhodla najít vílí království a vydala se na cestu. Cesta byla plná nebezpečí, ale Susa se nevzdala. Když dorazila do království, potkala vílu, která jí nabídla, aby zde zůstala a stala se jednou z nich. Susa však věděla, že jí její rodina a přátelé chybí, a tak se rozhodla vrátit domů. Závěrem se naučila, že každý z nás má svou vlastní cestu, kterou musí projít a že musíme respektovat a vážit si každého bytí, které potkáme na cestách.
Napsat komentář