Bylo nebylo, za sedmi horami a za sedmi řekami žil jeden muž. Ten muž byl pravý ďábel na zemi a všechny lidi v okolí se ho báli jako čerta. Jeho jméno bylo Duch zazděného muže a to bylo zároveň i tajemství jeho velkého strašidelného domu. Ale co se skrývalo za zdmi jeho domu, to nikdo nevěděl. To ale brzy měli zjistit tři odvážní hrdinové, kteří se rozhodli porazit tohoto zlého muže a odhalit tajemství jeho domu.
Once upon a time, in a small village in the heart of the Czech Republic, there lived a wealthy merchant named Jan. Jan was known throughout the village for his wealth and generosity, but little did most people know that Jan had a deep secret – a ghostly presence that haunted him day and night.
One day, while Jan was walking through the forest, he stumbled upon an old and abandoned castle. The castle was run down and almost completely covered with vines and overgrowth. Despite its condition, Jan was intrigued and decided to venture inside to explore.
Upon entering the castle, Jan immediately felt uneasy. The air was thick with a sense of foreboding and an eerie chill ran down his spine. The further he explored, the more pronounced the feeling became until he stumbled upon a hidden room located deep within the bowels of the structure.
In the center of the room, there was an old oak door. The door was unlike any Jan had ever seen before, as it was made entirely of iron and had a strange symbol etched into its surface. Jan was curious and decided to investigate further.
As he approached the door, he heard a faint voice whispering in his ear. At first, he thought it was a figment of his imagination, but as he listened closer, he realized that the voice was coming from the other side of the door.
Jan hesitated for a moment, but his curiosity had gotten the best of him. He grabbed the handle of the door and slowly pushed it open. To his surprise, inside was a small chamber that contained a single, stone throne. Sitting on the throne was an old man with a long beard and piercing blue eyes.
The old man smiled at Jan and beckoned him forward. Jan was hesitant, but the old man’s eyes seemed to radiate warmth and kindness, so he stepped forward to speak with him.
The old man introduced himself as Karlov, a powerful sorcerer who had been trapped in the castle by an evil enchantress many years ago. He explained that the symbol on the door was a potent magical barrier that had kept him in the chamber for centuries.
Karlov begged Jan to help him escape from the castle and promised that he would offer him anything within his power in return. Jan was hesitant at first, but the old man’s words seemed sincere and honest, so he made the decision to help him.
He approached the iron door once again and began to examine the symbol. After many hours of study, Jan managed to decipher the magical formula and began to dispel the barrier. To his surprise, the door opened, and Karlov stepped out of the chamber.
Overjoyed, Karlov embraced Jan and told him that he would forever be in his debt. As he was saying his goodbyes, Karlov reached into his robe and pulled out a small vial of a brightly colored liquid. He handed the vial to Jan and told him that it contained a powerful potion that could break any curse.
Jan was elated and thanked the old man. He promised to keep the potion safe and to never use it unless absolutely necessary. With that, Karlov disappeared, and Jan found himself alone in the castle once again.
As he walked outside, the sun was setting, and the wind had picked up. Jan felt a sense of calm, and for the first time in years, he realized that the ghostly presence that had been haunting him was gone. He felt a sense of relief and thanked Karlov for his kindness and generosity.
From then on, Jan lived happily ever after, and his wealth and prosperity only increased. He never forgot about the old man he had met in the castle and kept the vial of potion with him always, just in case it was ever needed. And so, the legend of the Duch zazděného muže – the ghostly presence that had haunted Jan – faded into myth, and the village returned to its peaceful ways.
Ponaučení z pohádky pro děti
V půvabné české vesnici žil bohatý obchodník Jan. Byl velmi štědrý, ale málokdo tušil, že má hluboké tajemství – duchovní přítomnost, která ho pronásledovala day and night. Jednou, když šel Jan lesem, narazil na starý a opuštěný zámek. Byl to zdevastovaný hrad, překrytý vinicemi a nálety rostlin. Navzdory jeho stavu Jan zůstal zvědavý a rozhodl se ho prozkoumat.
Jakmile vstoupil do hradu, okamžitě se cítil nepříjemně. Vzduch byl naplněn pocitem nebezpečí a podivné chvění prošlo jeho páteří. Čím dál více se cítil neklidný až se dostal k ukryté místnosti hluboko v troskách hradu.
Uprostřed místnosti byla stará dubová dveře. Dveře byly odlišné od všech, co Jan kdy viděl, byly celé z železa a na jejich povrchu byl vyryt podivný symbol. Jan byl zvědavý a rozhodl se prozkoumat dál.
Jak se blížil ke dveřím, slyšel slabý hlas šeptající mu do ucha. Nejprve si myslel, že to je iluze jeho představivosti, ale když poslouchal pozorněji, uvědomil si, že hlas přicházel z druhé strany dveří.
Jan se na okamžik zdráhal, ale jeho zvědavost byla silnější. Chytil kliku dveří a pomalu je otevřel. K jeho překvapení se uvnitř nacházel malý prostor s jediným kamenným trůnem. Seděl na něm starý muž s dlouhým vousatým obličejem a pronikavě modrými oči.
Starý muž se Janovi usmál a přivolal ho dál ke svému trůnu. Jan byl opatrný, ale starému muži zářily oči plné tepla a laskavosti, tak se k němu posunul, aby s ním mohl mluvit.
Starý muž se představil jako Karlov, mocný kouzelník, který byl před mnoha lety uvězněn v tomto hradě zlou čarodějkou. Vysvětlil, že symbol na dveřích byla silná magická bariéra, která ho držela v této komoře po celá staletí.
Karlov prosil Jana, aby mu pomohl utéct z hradu, a slíbil mu, že mu nabídne co bude v jeho silách, aby mu to vrátil. Jan byl zpočátku opatrný, ale slova starého muže se zdála upřímná a čestná, tak se rozhodl mu pomoci.
Přiblížil se k železným dveřím a začal zkoumat symbol. Po mnoha hodinách studia Jan dokázal rozluštit magické formule a začal likvidovat bariéru. K jeho překvapení se dveře otevřely, a Karlov krok ven z komory.
Karlov byl nadšený a obejmul Jana a řekl mu, že mu bude navždy dlužit. Když se loučil, Karlov vyndal z v kapsy malou lahvičku plnou jasně zbarvené tekutiny. Podal Janovi lahev a řekl mu, že obsahuje silnou elixír schopný zrušit jakoukoli kletbu.
Jan byl nadšený a poděkoval mu. Slíbil držet elixír bezpečně a nikdy ho nepoužít, pokud to není nezbytně nutné. S těmito slovy Karlov zmizel a Jan se nacházel opět sám v hradě.
Jak vyšel ven ze hradu, slunce zapadalo, a vítr se zvedal. Jan cítil klid a poprvé po letech si uvědomil, že ta duchovní přítomnost, která ho pronásledovala, zmizela. Cítil úlevu a poděkoval Karlovovi za jeho laskavost a štědrost. Od té doby Jan žil šťastně a jeho bohatství a prosperita stále rostla. Nikdy nezapomněl na starého muže, kterého potkal v hradě, a vždy si lahvičku elixíru uchoval u sebe, pro případ, že bych ji někdy potřeboval použít. Legenda o Duch zazděného muže – duchovní přítomnosti, která Janovi pronásledovala, se postupně stala mýtem a vesnice se vrátila ke svému klidnému způsobu života.
Napsat komentář