Byla jednou jedna malá vesnička, kde žili šestice deštníků. Všichni měli své slaměné klobouky, které nosili s sebou každý den. Jednoho dne se ale Vesnička dozvěděla o obrovském deštníku, který byl mnohem silnější a mocnější než všichni deštníci dohromady. Šestice deštníků se proto rozhodla prezentovat svou úctu a respekt k Velkému deštníku a své slaměné klobouky sundali. A tak začíná pohádka o Šesti deštnících, kteří sundali své slaměné klobouky, aby uctily a pojaly respekt k jednomu Velkému deštníku.
Obsah článku
Šest deštníků sundalo své slaměné klobouky, aby uctily Velký deštník
Malé deštníky na cestě do lesa
Bylo to krásné slunečné ráno a šest deštníků se vydalo na procházku do lesa. Cestou si povídali o všem možném a těšili se na krásné výhledy a průzračný potok, kterým se budou brodit. Když dorazili do lesa, začalo se oblačit a maličko foukat vítr.
„Kéž by nám zatím nespadly slaměné klobouky“, řekli si šestici deštníků, když se začaly na obloze sypat drobné kapky. Některé z nich si sluneční paprsky úplně užily, ale většina začala uvažovat nad tím, jak se co nejrychleji schovat.
Nicméně, jeden z deštníků – největší a nejznámější z nich – se rozhodl zachránit situaci. Byl to Velký deštník a měl v plánu ukázat ostatním, jak se má správně zachovat šlechetná deštníková duchapřítomnost.
Respekt pro Velkého deštníka
Velký deštník nemohl nevšimnout toho, jak se ostatní deštníci ponáhlovali s tím, aby si nasadili své gumové pláštěnky a co nejrychleji se schovat před deštěm. Rozhodl se tedy pro to, že ukáže svým menším přátelům, jak se má zachovat v situaci, kdy se chystá přívalové vydat.
Tak Velký deštník začal hovořit: „Drazí moji malí přátelé, nenechte se tak lehce odradit kapkami deště. Měli bychom být hrdí na to, že jsme deštníky a můžeme sloužit lidem v těch chvílích, kdy se jim nejvíce potřebují. A proto vám ukážu, jak se má správně zachovat šlechetný a statečný deštník.“
Šest deštníků se divně podívalo na Velkého deštníka, ale hned zjistili, že má pravdu. A tak se všichni postavili tváří v tvář bouři a čekali, jak to dopadne. Ale Velký deštník stál tam jako skalní útes a vznesl k obloze svůj plášť. Kapky deště vrčely, ale on jimi nebyl ani trochu znechucený.
Poděkování od malých deštníků
Pomalu ale jistě se bouře uklidnila a ke všem deštníkům se opět vrátila spokojenost. Šest deštníků bylo Velkému deštníku velmi vděčné, že jim ukázal, jak se má v takových situacích správně zachovat. Proto se postupně začaly stahovat k Velkému deštníku a postavy s sobě způsobily vysoký oblouk, aby uctily svého středového přítele.
Tak se stalo, že šest deštníků sundalo své slaměné klobouky, aby uctily Velkého deštníka, který je naučil, jak se má v těžkých situacích chovat šlechetně. A od té doby se vždy uprostřed deštníkové bouři začala vznášet postava Velkého deštníka, který na svůj plášť sbíral obdivné pohledy. Všichni deštníci byli šťastní, že se mohou takto snažit lidem pomáhat a že jim k tomu pomáhá tak skvělý a statečný vůdce.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
Fairy tale „Six Umbrellas“
The fairy tale describes six umbrellas who went for a walk in the forest on a sunny day. On the way back, it started to rain, and the smaller umbrellas quickly put on their raincoats and rushed to find a place to hide. The largest and most famous umbrella, however, decided to show them how a noble, brave umbrella should act.
The big umbrella stood proudly and asked the smaller ones to be proud of being umbrellas and to serve people when they need them the most. The smaller umbrellas listened, and together they faced the storm. The big umbrella led the way, and soon the storm calmed down, making the smaller ones very thankful for the big umbrella’s wise words and example.
In the end, the six umbrellas took off their hats to honor the brave and noble leader who taught them how to act in harsh situations. From then on, they always looked up to the big umbrella and tried to help people with his guidance.
Napsat komentář