Byla jednou jedna země, kde vládl císař, jenž se specializoval na podezřívání svých poddaných z nevěrnosti. Jednoho dne však císařova posedlost se přenesla na něco úplně jiného – na kozí uši. Tato zvláštní fixace vedla k neuvěřitelnému řetězci událostí, včetně nečekaného objevu, který by mohl změnit osud císaře. Tak začíná naše pohádka o Kozích uších císaře a jeho sladkém spánku…
Obsah článku
Kozí uši císaře a jeho sladký spánek
Úvod
Byl jednou jeden císař, který se chlubil neuvěřitelnou krásou svých uší. Byly to uši, jaké se těžko hledaly. Bílé jako sníh, jemné jako hedvábí a krásně tvarované. Avšak, jednoho dne se stalo něco, co císař nikdy nečekal.
Prokletí kozích uší
Jednoho dne se císař vydal na procházku po svém království a potkal tam kozu s nádherně dlouhými uši. Císař se rozhodl, že tyto uši by se mu hodily ještě lépe, než ty jeho vlastní. A tak kozu nechal chytit a uši jí utrhl. Avšak, tento čin se brzy pro něj stal prokletím. Nové uši byly sice krásné, ale císař už měl ty svoje, které si tolik cenil. Navíc, nové uši mu způsobily neuvěřitelné bolesti hlavy. Proto císař přikázal, aby každý, kdo o těchto uších ví, byl popraven. Avšak, tajemství se brzy rozšířilo po celém království.
Pomoc mudrce
Jediný, kdo mohl císaři pomoci, byl mudrc jménem Jindřich. Ten věděl, že když se císař bude v noci dobře vyspat, tak jeho bolesti hlavy přestanou. A tak mudrc přišel s nápadem. Rozkázal, aby se císař oblékl do nejlepšího oblečení, na hlavu si dal korunu a po celém městě nechal rozvést zvěsti, že císař usne sladkým snem.
Císařovy sladké sny
Lidé věděli, že pokud se budou v noci ticho pohybovat, tak císař usne sladkým snem. A tak se město v noci stalo tiché jak myš. Císař si koupil nejlepší postel, nejlepší matraci a nejlepší polštář. Navíc, si dal do postele přinést košík s ovocem a sladkostmi. A když si císař lehl, usnul téměř okamžitě. Zdálo se mu o krásných zahradách, zlatých rybnících a nejkrásnějších květinách.
Vyvolávání sladkého spánku
Lidé věděli, že pokud se císař bude v noci dobře vyspat, tak jeho bolesti hlavy přestanou. Proto se rozhodli, že budou každou noc vyvolávat sladký spánek. Přišli s nápadem, že budou hrát jemnou hudbu, která byla určena pouze pro spánek. Hudbu hráli na nejkrásnějších hudebních nástrojích, které měli. Navíc, si lidé nechávali do města přivážet perfektní matrace, aby každý mohl spát jako císař.
Příchod kozích uší zpět
Císař se každou noc probouzel s úsměvem na tváři. Nikdy předtím takový spánek nezažil. A tak se rozhodl, že dá vyhlásit odpuštění všem, kdo o kozích uších vědí. Ukázal, že více než jeho krásné uši, touží po zdraví a štěstí. A tak se brzy stalo, že kozí uši byly vráceny zpět a císař se mohl vrátit ke svému původnímu já.
Závěr
Císař se tak naučil, že krása není v tom, co máme vlastního, ale v tom, jak moc si vážíme toho, co máme a jak se o to staráme. A tak se stal uznávaným císařem, který si vážil všeho, co měl a kdo měl blízko k sobě ty nejdůležitější věci.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
Byla jednou krásná země s moudrým a uznávaným císařem, jenž se však příliš chlubil krásou svých uší. Když se jednou setkal s kozou, která měla dlouhé, hedvábné a bílé uši, rozhodl se, že si je nechá utrhnout a nahradit jimi své vlastní. Však brzy zjistil, že nové uši mu nejsou k ničemu a dokonce mu způsobují velké bolesti hlavy. Proto nařídil, aby každý, kdo o nich ví, byl popraven.
V té chvíli jediný, kdo se mohl císaři postavit a poradit mu, aby se dobře vyspal, byl mudrc Jindřich. Ten vymyslel nápad, jak pro císaře vyvolat sladký spánek. S pomocí hudebníků a nových, perfektních matrací, se lidé rozhodli vyvolávat ticho a klid v městečku každou noc, když císař spal.
Díky tomuto nápadu, se císař konečně dobře vyspal a navíc, pochopil, že krása nespočívá v tom, co si myslíme, že máme nejkrásnější, ale v tom, co máme skutečně rádi a co nás dělá šťastnými. Proto císař konečně pochopil, že máslem nejsou uši a vyhlásil odpuštění všem, kdo o kozích uších věděli. A kozí uši byly vráceny zpět kozám, kde patří.
Napsat komentář