Dlouho, dávno v jednom království na západě Evropy existovala tajemná tradice nazývaná Hostina Aegira. Tato slavnostn příležitost se konala každé léto na počest boha Aegira, který byl zodpovědný za mořské vlny a rybí svět. Lidé z celého království se scházeli na této hostině, aby se pobavili a vychutnali si lahodnosti, které připravovali místní kuchaři. Avšak jednoho roku se na hostině objevil zlý čaroděj s temnými plány, které mohou zničit celou slavnost. Dostane se do této pohádky a uvidíme, jak to dál bude, a jestli dokážeme odvrátit nebezpečí, které hrozí Hostině Aegira.
Hnědovlasý kovář Tomáš se probudil v houpací síti na zahradě svého domku na kraji lesa. Slunce vysoko na obloze ukazovalo na to, že je to kvůli včerejšímu večírku. Tomáš se zvedl a prohlédl si zahradu. V dálce viděl obrovskou bouři, která se valila na obzoru. Nechtěl tam být, tak šel dovnitř a posnídal. Když už se chystal jít dál, zazněl z nebe hlas:
„Hnědovlasý kovář Tomáš, připrav se na Hostinu Aegira! Nenechají se zklamat tolik statečných mužů, kteří tě ve svém klubu pevně drží!“
Tomáš se na chvíli zarazil, neboť nevěděl, co Aegir znamená. Když se podíval do kalendáře, zjistil, že Hostina Aegira bude již brzy, ale co to vlastně je, nevěděl. Rozhodl se však do toho jít, neboť více se nechtěl dozvědět svoje významné jméno od neznámého hlasu. Začal pátrat, ale nikdo mu na tuto otázku neuměl odpovědět. Nakonec se rozhodl navštívit jistou čarodějnici.
Čarodějnice, která se jmenovala Arjana, Tomáše uvítala. Vzala jej do svého sklepa plného lektvarů a vysvětlila mu, že Hostina Aegira je slavnost, kterou pořádá bůh moří Aegir. Bůh Aegir svou hostinu koná s každým, kdo mu na konci roku obětuje nějakou kořist. Aegir se vrací s kořistí zpět na moře a pořádá hostinu. Na této hostině se mají být místy nejmocnější bohové.
Tomáš byl nadšený. Chtěl se zúčastnit této hostiny a oslavit tuto událost se svými přáteli. Znáte někoho, kdo tam bude?“ zeptal se Arjany. „Vždycky mám ráda lidi, kteří jsou ochotni riskovat,“ odpověděla čarodějnice. „Vím, kdo ti může pomoci. Přijď za mnou zítra večer a já ti dám mapu, jak se tam dostat.“
Tomáš ji poděkoval a vydal se domů. Dal dohromady své nejlepší kamarády a vysvětlil jim základní informace o Hostině Aegira. Byla to docela vzdálenost, ale s mapou od čarodějnice by to měli zvládnout. Ráno se setkali a vydali se na cestu.
Bylo to náročné. Museli překonat řeky, hory a mnoho kmene dřevin. Ale každý den byli bližší a bližší cíli. Když se konečně dostali na místo, země se tísně zduřovala a hory doslova skřípaly. Zjistili, že se nacházejí v jeskyni, která se postupně rozšiřuje.
V jeskyni bylo mnoho strašlivých míst a bylo to velice tajemné místo. Nikdo tam nebyl, s výjimkou zapomenutého průvodce, který je poslal na jejich dostupné místo. Byla to místnost plná ryb, které byly polibky Aegira. Tomáš věděl, že se Aegirovi líbí vše, co se z moře jedí, takže to mohli využít.
Po nějaké době začaly dveře místnosti vržat a z nich se objevil Aegir. Byl jeden z největších bohů, které Tomáš kdy viděl. Jeho tvář byla více méně bílá a měl černé vlasy. Na sobě měl šaty, které se z moře podobně jako vlna rozprostíraly po celé místnosti.
„Dobrý večer,“ zvolal Aegir. „Vitejte v Hostině Aegira. Vím, že jste tu, abyste si užili pár kapek stvoření, která jsou přichystána na tento večer. Ale vy ani nevíte, jak budete muset za to zaplatit.“
Tomáš a jeho přátelé věděli, že je to jen hra, takže se usmívali a pokračovali. Hostina Aegira byla skvěle připravena. Hotel nabízel celou řadu pokrmů a chutí, ve které si každý mohl užít.
Po několika hodinách tomáš slyšel hlas: „Jste odvážní, že sem přišli. Jeden z vás bude muset umírat, abyste tu mohli užít svůj večer. Kdo z vás bude statečný dost, aby obětoval svůj život? Když to odmítnete, půjdete ven prázdnou rukou.“
Tomáš si sundal svůj zářící oděv a obklopil se závojem, tak aby byl co nejvíc zakrytý. Nedlouho poté, co otevřel oči, se objevil bojovník s řetězem okolo ramen, který chtěl ovládat tohoto obyčejného muže. Tomáš se rozhodl zůstat, a tak byl každý nucen si vzpomenout na Leo, který byl chytřejší než oni.
Leožilo na místě mrtev. Byl to nejsilnější mezi nimi, ale musel toho chtěl zvládnout víc a nedokázal se vzdát. Tomáš byl naštvaný. Byl připraven se pomstít, takže se opatrně vydal na druhou stranu místnosti.
Ztrácel smysl pro čas. Stále se více a více topil v chaotické atmosféře, kterou Aegir nedopustil aby někdo přesáhl, a tak nemohla dojít k žádnému jinému konci. To Tomáš s jeho přáteli pocítili po několika desítkách hodin.
Vyšli z jeskyně, podívali se do krajiny a všimly si nápisu v přední části jeskyně: „Mytologie je politická. Kultura získaná z víry.“ Tomáš nechtěl věřit, že už znovu uvidí svůj domov, ale nakonec to tak bylo. Ti, kteří přežili Hostinu Aegira, se začali starat o svoje nové vášně a přátele, kteří zemřeli při prvním kontaktu s Aegirovým světem.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
Hnědovlasý kovář Tomáš se probudil v houpací síti v zahradě svého domku na kraji lesa a slyšel hlas, který ho zval na Hostinu Aegira. Neznal však její význam a musel se o to zeptat čarodějnice Arjany. Hostina Aegira byla slavnost pořádaná bůhem moří Aegirem. Tomáš se rozhodl zúčastnit této hostiny a požádal o pomoc svou čarodějnici Arjanu. Sestavil tým svých nejlepších přátel a vydali se na cestu, která byla náročná. Museli překonat stromy, hory a řeky. Když se konečně dostali na místo, zůstali v jeskyni plné ryb, které byly polibky Aegira. Po několika hodinách hostiny se objevil hlas, že jeden z nich musí umírat, aby si vše užili. Tomáš se rozhodl zůstat a jednoho z jeho přátel také musel obětovat svůj život. Když se vrátili okolo jeskyně, našli nápis, který říkal: „Mytologie je politická. Kultura získaná z víry.“ Tomáš se vrátil domů, ale musel se starat o svoje nové vášně a přátele, kteří zemřeli při prvním kontaktu s Aegirovým světem.
Napsat komentář