Byla jednou jedna krajina, kde se každou noc odehrával tajemný a nebezpečný rituál. Podle pověstí se tento rituál nazýval Čertův taneček a účastnili se ho démoni a zlovolní duchové. Naštěstí v této krajina žil odvážný mladík, který se nezalekl výzev a rozhodl se protrpět tuto temnou noc a postavit se všem zlým silám. A tak začíná naše pohádka o Čertův taneček, jejíž hrdina bude muset projít mnoha nebezpečenstvími, aby ochránil lid své země.
once upon a time, in a small village in the heart of Czechia, there lived a kind and generous young woman named Jana. She had a heart full of love and always went out of her way to help others. Everyone in the village knew her and admired her for her selfless nature.
One day, as Jana was walking through the forest, she came across a group of dancing creatures. They were small, with black fur and horns on their heads. They were dancing around a small fire, and Jana couldn’t help but wonder what they were up to.
As she approached them, one of the creatures, who introduced himself as Čert, invited her to join in the dance. Jana hesitated at first, but the music was so catchy that eventually, she gave in and started dancing with them.
The dance went on for hours, and Jana felt like she had danced through the night. As she was about to leave, Čert handed her a small box, and with a smug grin, he told her not to open it until she was at home.
Jana was curious, and as soon as she got home, she opened the box. But what she saw inside sent shivers down her spine – it was filled with gold coins. Jana knew that something wasn’t right, and she decided to return the box to the dancing creatures the next day.
The following day, Jana went back to the forest and searched for the dancing creatures, but they were nowhere to be found. She searched high and low but couldn’t find them. She was about to give up when she heard someone calling her name. It was Čert.
He apologized for disappearing and explained that the other creatures were afraid of humans and, therefore, had fled. But Čert had stayed behind because he wanted to make amends.
Jana was hesitant at first, but Čert promised to teach her everything he knew about dancing. They started dancing together weekly, and Jana started to notice that people treated her differently than before. They were more respectful towards her and sought her advice on everything.
As time went by, Jana became more skilled, and her dance moves caught the attention of a wealthy man from the city. He offered her a job as a professional dancer, and she accepted.
Word got around, and soon Jana was performing in front of large audiences. Her performances were magical, and the people loved her. Thanks to Čert’s teachings, she had become a professional dancer.
Jana never forgot her roots, though. Every year, on the anniversary of the day she first danced with the creatures in the forest, she returned to the spot and danced to celebrate. Čert came to watch her dance, and together they performed the Čertův taneček dance.
The people in the village still talk about Jana’s magical performances and how she was able to bring a little bit of magic into their lives. And every year, they wait with anticipation for the anniversary of Jana’s dance with the creatures in the forest, so they can hear the sound of the Čertův taneček once again.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
Jednou žila v malé vesnici v srdci Čech štědrá a laskavá mladá žena jménem Jana. Měla srdce plné lásky a vždycky se snažila pomáhat druhým. Každý v její vesnici ji znal a obdivoval pro její nesebevědomý charakter.
Jednoho dne, když Jana procházela lesem, narazila na skupinu tancujících stvoření. Byli malí, s černým kožíškem a rohy na hlavě. Tančili kolem malého ohně a Jana se neubránila zvědavosti, co právě dělají.
Když se k nim přiblížila, jedno z těchto stvoření se představilo jako Čert a pozval ji na tanec. Jana nejdříve váhala, ale hudba byla tak chytře nakažlivá, že se nakonec neubránila a začala s nimi tančit.
Tanec pokračoval hodinami a Jana se cítila, jako by tančila celou noc. Když chtěla odejít, Čert jí podal malou krabičku a s naběhlým úsměvem jí řekl, aby ji neotevírala, dokud nebude doma.
Jana byla zvědavá a jakmile se dostala domů, otevřela krabičku. Ale co uviděla uvnitř, poslalo hučení po jejím páteři – byla plná zlatých mincí. Jana věděla, že se něco neděje dobře, a rozhodla se krabičku tanečním stvořením vrátit druhý den.
Druhý den se Jana vrátila do lesa a hledala tancující tvory, ale nikde je nenašla. Hledala všude, ale nenašla je. Byla na úplném konci, když slyšela, že ji někdo volá jménem. Byl to Čert.
Omluvil se za své zmizení a vysvětlil, že ostatní tvorové se báli lidí a proto utíkali. Čert si ale zůstal, protože se chtěl omluvit.
Jana nejdřív váhala, ale Čert slíbil, že jí naučí vše, co ví o tanci. Tancovali spolu každý týden a Jana si všimla, že lidé se k ní chovají jinak než dřív. Byli k ní více respektovní a hledali po ní radu ke všemu.
Časem se Jana stala více zručnou a její taneční úpravy upoutaly pozornost bohatého muže z města. Nabídl jí práci profesionální tanečnice a ona ji přijala.
Slovo se rozšířilo a brzy Jana vystupovala před velkým publikem. Její vystoupení byla kouzelná a lidé ji milovali. Díky Čertovým lekcím se stala profesionální tanečnicí.
Ale Jana nikdy nezapomněla na své kořeny. Každý rok výročí dne, kdy tančila se stvořeními v lese, se vrátila na to místo a tančila, aby oslavila. Čert ji přišel pozorovat a společně tančili taneček Čertův.
Lidé v její vesnici stále mluví o Janině kouzelných vystoupeních a jak dokázala do jejich života vnést trochu magie. A každý rok vyčkávají na výročí Janina tance se stvořeními v lese, aby mohli slyšet zvuk tanečku Čertův znovu.
Napsat komentář