Kdo by neznal dvě nerozlučná psí kamarády z oblíbeného českého večerníčku? Štaflík a Špagetka pohádka baví už několik generací dětí i dospělých. Protože původní seriál byl animovaný a úplně beze slov, připravili jsme pro vás tuto textovou verzi jednoho z jejich nejznámějších dobrodružství. Přečtěte si, jak se velký vytáhlý Štaflík a malý podlouhlý Špagetka rozhodli postavit si vlastní domeček a jak jim to celou dobu kazila zlomyslná vrána.
Štaflík a Špagetka jsou hlavní hrdinové klasického českého animovaného večerníčku z roku 1971. Štaflík je vysoký bílý pes s černýma ušima, zatímco Špagetka je malý, dlouhý jezevčík. Pohádka vypráví o jejich společném soužití v domečku, zahradničení a každodenních dobrodružstvích, která jim pravidelně komplikuje zlomyslná a poťouchlá vrána žijící na střeše.
Obsah článku
Jak se Štaflík a Špagetka rozhodli stavět
Bylo krásné jarní ráno. Sluníčko svítilo na plácek na kraji lesa, kde bydleli dva psí kamarádi. Štaflík, který měl nohy dlouhé jako opravdové štafle, se právě probouzel. Hned vedle něj se z klubíčka rozmotával Špagetka, pejsek dlouhý jako nudle. Oba si uvědomili jednu velmi důležitou věc: jsou už velcí psi a potřebují svůj vlastní, pořádný domeček.
„Postavíme si dům z cihel,“ štěkl radostně Štaflík a začal nosit první cihly. Špagetka nezůstal pozadu. Díky svému dlouhému tělíčku dokázal prolézt každou škvírou a pomáhal míchat maltu. Práce jim šla krásně od tlapek. Jenže, jak už to v pohádkách bývá, štěstí netrvá věčně, když máte nepříjemného souseda.
Zlomyslná vrána na scéně
Na nedalekém stromě seděla velká černá vrána. Nebyla to obyčejná vrána, byla to ta nejpoťouchlejší vrána v celém širém okolí. Jakmile viděla, že se Štaflík a Špagetka snaží něco vybudovat, okamžitě začala vymýšlet lumpárny.
Když kluci postavili první zeď, vrána přiletěla, popadla do zobáku kousek provázku a natáhla ho přesně do cesty, kudy Štaflík nosil cihly. Bum! Štaflík zakopl, cihly se rozletěly na všechny strany a Špagetka, který zrovna nesl kyblík s maltou, dostal plný zásah bílou kaší přímo na čumák. Vrána seděla na větvi a nahlas se smála: „Krá, krá, krá!“
Psí plán na odplatu
Psí kamarádi se ale nevzdali. Oprášili se, Špagetka si olízl maltu z čumáku a pustili se znovu do práce. Tentokrát si ale dávali dobrý pozor. Když vrána přiletěla podruhé, aby jim shodila komín, měli už připravenou past.
Špagetka se schoval do roury od kamen a Štaflík dělal, že tvrdě spí. Vrána se potichu snesla na střechu, připravená komín rozbořit. V tu chvíli ze roury vyskočil Špagetka jako čertík z krabičky a udělal na vranu: „Haf!“ Vrána se tak lekla, že ztratila rovnováhu a spadla rovnou do sudu s dešťovou vodou.
Šťastný konec ve vlastním domečku
Mokrá a naštvaná vrána odletěla pryč a pro ten den už dala pokoj. Štaflík a Špagetka pohádka o stavění domečku tak mohla dospět ke zdárnému konci. Večer už oba kamarádi seděli na verandě svého nového domu, popíjeli teplé mléko a dívali se na hvězdy. Byli unavení, ale velmi šťastní, protože věděli, že když drží spolu, zvládnou vyzrát i na tu nejzlomyslnější vranu.
Napsat komentář