Bylo nebylo jeden krásný les, kde žila rodina sedmi kůzlátek. Každý den se spolu procházeli a hráli si, neboť byli neobyčejně šťastní. Jednoho dne se ale stalo něco zlého a kůzlátka musela bojovat o své přežití. Tato pohádka nás zavede do světa plného dobrodružství, nebezpečí a statečnosti. Pohádka o sedmi kůzlátkách je příběhem o lásce a síle rodiny, která se dokáže vzájemně podpořit v nejtěžších chvílích.
Pohádka o sedmi kůzlátkách – Když se držíme pospolu, nikdo nás nepřemůže!
Hlavní hrdinkou této krásné pohádky jsou sedm kůzlátek, kteří bydleli s maminkou v útulné chaloupce na kraji lesa. Jednoho dne se maminka snaží vyrazit do města pro jídlo. Před tím, než odcházela, vzkázala kůzlátkům, aby si dávali pozor na vlka, který by mohl přijít a udělat jim nějakou škodu. Kůzlátka si byla vědoma, že vlk může být nebezpečný, a proto byla bdělá a neodcházela od útulné chaloupky.
1. První a druhé kůzlátko
Nedlouho po odchodu maminky se ozvaly klepadla a kůzlátka slyšela, jak někdo kopá do dveří. Kůzlátka se spolu radily a rozhodla se neotevřít dveře, protože se bála, že by to mohl být vlk. Vlk si však uvědomil, že ho kůzlátka nechtějí pustit dovnitř, a tak začal hlasitě kňučet a tvrdit, že přišel maminka a v ruce má svačinku. Kůzlátka však byla velmi opatrná a nevěřila vlkovi. Proto volaly po mamince, aby si ověřila, zda to k ním opravdu patří. Vlk se znovu pokusil vloupat se do domu, ale kůzlátka neustoupila ze své pozice. Nakonec vlk odešel a kůzlátka mohla pokračovat v pohodlném odpočinku.
2. Třetí a čtvrté kůzlátko
Dalšího dne se vlk vrátil a pokusil se dostat dovnitř domu znovu. Opět kůzlátka nechtěla otevřít dveře, ale vlk přišel s novou taktikou. Zkoušel chodit po střeše a zkoušet bokem do domu. Kůzlátka byla klidná a počkala, až vlk spadne z kůže a odchází pryč. Kůzlátka byla ráda, že se nic nestalo.
3. Páté a šesté kůzlátko
Poté, co vlk několikrát selhal v pokusu dostat se do domu a kůzlátka byla stále na pozoru, přišel s novou myšlenkou. Rozhodl se si namočit šedé srsti do mouky a líbat si chodidla. Pokud by kůzlátka cítila vlkův dech, myslela by si, že se vlk přeměnil na maminku, a otevřela by dveře. Však se vlk opět spletl a kůzlátka věděla, že by to nikdy nebyla maminka, která má drsné tlapky a ostré zuby. Proto se rozhodla neotevřít dveře ani tentokrát.
4. Sedmé kůzlátko
Když se vlk párkrát neúspěšně pokusil ovládnout chaloupku sedmi kůzlátek, rozhodl se, že to musí projít hrubě. Rozdělil si kousek hrušky a dal ho pod strom pro kůzlátka. Když se sedmý kůzlátko vrátilo domů, uvidělo toto hodné jednání, ale ihned poznalo, že něco není v pořádku. Vlk se skryl v hloubi stromu a čekal, až kůzlátka budou unavená a spokojená a pak zaútočí. Kůzlátka však viděla, co se děje, a rozhodla se, že je čas bojovat. Vlepila se na mohutné rohy sedmého kůzlátka a svým řevem přiměla vlka čelit jejich společné sile. Kůzlátka shromáždila svou sílu a vlka nakonec k zemi porazila. Od té doby se kůzlátka nikdy neobávali vlka a spokojeně se vrátili dovnitř.
V této pohádce vidíme sílu pospolitosti, protože přestože každé z kůzlátek bylo zranitelné, dokázaly se postavit proti jednomu silnému nepříteli. Bohaté poučení této pohádky platí dodnes. Pokud se spojí síly a držíme se soudržného postojů, nikdo nás nepřemůže a my budeme v bezpečí.
Ponaučení z Pohádka o sedmi kůzlátkách
Pohádka o sedmi kůzlátkách ukazuje sílu pospolitosti. Kůzlátka se držela pospolu a dokázala se postavit proti vlkovi, který se je snažil přemoci. Každé z kůzlátek bylo zranitelné, ale pokud držíme soudržné postupy, dokážeme se společně ubránit a být v bezpečí. Pohádka tak ukazuje, že spolupráce a jednota jsou důležité pro dosažení cíle. Navíc, kůzlátka byla velmi opatrná a nevěřila vlkovi, a to je další důležité poučení. Není dobré věřit všemu, co slyšíme, a měli bychom si ověřovat, zda jsou informace pravdivé a důvěryhodné.
Napsat komentář