Pohádka o ptáčcích

„Byla jednou jedna kouzelná zahrada, plná květin a krásných stromů. V této zahradě žili ptáčci, kteří měli zvláštní schopnost – uměli mluvit s lidmi! Jednoho dne se však všechno změnilo, když se do zahrady dostal zlý kouzelník a vzal si jednoho z ptáčků s sebou. To však způsobilo řetězovou reakci, která změnila život všech ptáků v zahradě. Přežijí všichni život v plné síle, nebo se jejich osud uzavře předčasně?“
Pohádka o ptáčcích – Krátké dětičky

Dávno, dávno před mnoha lety, když se po celém světě nezastaveně šířili rušivé zvuky moderního světa, když lidé unáhleně žili životem plným starostí a starostlivosti, žili v malé vesničce dva drobní ptáčci – Pěveček a Zpěvníček.

Pěveček byl drobný, zatímco Zpěvníček byl ještě menší, avšak stále měli plné srdce písně a každý den se snažili opěvovat krásu světa a přinášet radost svým okolím.

První setkání

Jednoho jarního dne, jak obvykle, seděli na větvi stromu, zatímco rozeznívali svůj nejkrásnější zpěv. Když Pěveček ukončil svůj zpěv, zaslechl jemnější zpěv, jako by se něco snažilo napodobit jeho radostný zpěv.

Uslyšel to také Zpěvníček, který se dlouho nechal zahrnovat do písní Pěvečka. Jakmile si všiml této písně, okamžitě začal hledat, odkud tento hlas pochází.

Mírně překvapeni se ptáčci přestěhovali na nižší větev stromu, aby dokázali namířit své oči i uši k novému zdroji zvuku.

Bezprostředně pod nimi na zemi seděla neživá věc – to byl malý hudební hráček zlaté barvy. Narodila se jako poselství z jiného světa. Ptáčci ji však tajemně a radostně přivítali, protože věděli, že odtud pochází jejich milovaná píseň.

Když seděli na větvi a prohlíželi si tuto zvláštní bytost, až teď si řekli, že by si rádi povídali s tímto hudebním hráčkem, neboť si uvědomili, že na světě jsou další živá a neživá stvoření, která mohou mít něco společného s jejich křehkým, však úžasným světem zpěvu.

Diskuze s neznámým

Při pohledu na malou zlatou hudební hráčku se Pěveček rozhodl být prvním kdo zachází, a tak se ptal, kde se skrývá tajemství téhle nové písně. Zpěvníček byl v této chvíli v úplném transu, protože zlatá bytost začala hrát, a když odstartovala svůj hudební kus, odpočíval po celé ty hodiny.

Po skončení toto hezké melodie se Pěveček pokusil zasáhnout, ale nedokázal říct nic jasně – jeho rány byly zmáčknuté a s nimi nedokázal čistě zpívat. Zpěvníček zasáhl a s naléhavostí vysvětlil, že Pěvečkovi musí být propůjčena vždycky nejlepší píseň, avšak jak stárnou, hledají věci, které jim pomohou pozvednout svůj zpěv, protože je to jejich dechový nástroj.

Zlá zvěst

Zatímco se ptáčci dohadovali o svém hlasivkovém nástroji, našla jejich vesnici zlá zpráva. Krutý a mocný dravec jménem Křáp vyrazil na lov a usadil se v blízkostii, kde trávili své dny. Neměli však obavy, protože náš dvojice se dokázala skrýt za padající listy a celé dny zpívat, co by je uklidnilo a udržovalo jejich auru.

Jednoho dne, když se snažili zpívat svou nejlepší píseň, začali cítit stíny, které se naznačily kolem nich. Pěveček řekl Zpěvníčkovi, aby se okamžitě ukryl, obávaje se nejhoršího.

Zpěvníček se bál ohrožení, protože náš dvojčata se báli, že se jim Křáp stane. Pěveček se rozhodl, že musí přemýšlet o něčem jiném, než jen o svojí písničce. Věděl, že jediný způsob, jak se z nebezpečí dostat ven, je spolupráce s ostatními ptáky.

Chytrý plán

Pěveček chystal plán, který by zachránil nejen jeho a Zpěvníčka, ale i celou vesnici. Celé odpoledne ráčil ke smutečním misím a během noci švihl obroučkou po roztomilé kličce, aby si jí udržel ujíždějící těsně za sebou.

Ráno se rozletěl do vesnice a šířil slovo o Křápovi, který sebou nese velké nebezpečí. Informoval i nejsilnější stáda, aby dokázala přežít. Ptáci byli šokování tím, co se dozvěděli, avšak pořád se jim nedařilo najít řešení svého problému.

Pěveček a Zpěvníček však nevzdávali, a protože věděli, že hlas je tamburína, kterou dokážou ovlivňovat své okolí, napadla je gambitová myšlenka. Vymysleli, jakým způsobem využít své jedinečné křídla, aby naklonili své spoluvědci, aby se připojili k nim, a společně se snažili sestavit nejlepší možné bouřlivé útoky proti odpudivému dravci.

Důvěra

Ptáci kolem se na své nové inovativní velmocné reklamační kampaně podívali nejdříve podezřívavě. Všimli si však, že Pěveček a Zpěvníček nedávají jen kecy, ale jejich slova prostupují stejnou energií jako jejich zpěv. 

Začali se dotazovat a vyzpovídali a nakonec žídli, že když na tom podělávají spolu, vychází z toho neuvěřitelný výsledek. Nejen, že se jim dokázalo povedlo dát Křápovi pár hrozb, nakonec se Křáp odplazil pryč a nesounděl se více v jejich vesnici.

Od té doby se stali Pěveček a Zpěvníček nejpábitějšími postavami svého rodu, kteří dokázali sebevědomě opěvovat svou míru a zachránit nejen sami sebe, ale i své okolí.

Závěr

Dnes se na tyto ptáčky stále vzpomíná a jejich hlasový potenciál se široce diskutuje. Dokázali z několika základních hlasivkových funkcí a pomoci jedné bytosti změnit své okolí k lepšímu. Nikdy nevíte, co mohou ty malé věci, které na první pohled vypadají jako nic.

Možná, že i vy dokážete změnit svět svým hlasem. Přidáte se?

Ponaučení z Pohádka o ptáčcích

Pohádka o ptáčcích ukazuje, že i malé věci mohou mít velký vliv na okolí. Pěveček a Zpěvníček svým zpěvem přinášeli radost svým okolím, ale dokázali také spojit své síly a spolu se svými spolu-ptáky porazili nebezpečného dravce Křápa. Poukazuje na to, že spolupráce a důvěra jsou klíčové pro překonání obtíží.

Dále pohádka připomíná i hodnotu hlasu a zpěvu – že může být tamburínou pro ovlivňování okolí. Nakonec, ptáčci ukazují, že i přesto, že jsou malí, jsou schopni dosáhnout velkých věcí, a že i v obyčejných věcech může být skryt potenciál ke změně světa k lepšímu.