Jednoho podzimního dne se lesem rozléhaly zvláštní zvuky. Byly to kroky podzimníčka, drobného a chytrého tvora, který žil v jeskyni mezi kořeny stromů. Všem zvířatům v lese se o něm povídalo, ale nikdo ho ještě neviděl. Pohádka o podzimníčkovi vypráví příběh o tom, jak se jeden statečný zajíc rozhodl najít toto tajemné stvoření a jaké dobrodružství ho na této cestě čekalo.
Pohádka o podzimníčkovi: Víla, která přináší podzimní radost
H2: Kapka rosy
Bylo to v době, kdy se začalo ochlazovat a kapky rosy se objevovaly na trávě a listech. V této malé pohádce se setkáme s vílou, která se jmenovala Podzimníček. Byla to krásná a štíhlá víla, která málem vypadala jako jemná kapička rosy. Trávou se proháněla a nad ní se nížily stromy zlatavých listů.
H3: Víla plná života
Podzimníček byla víla, která byla plná života a energie. Kdekoliv se objevila, látkové květiny, které se na ní tiskly, se začaly hýbat a praštitým zpěvem ji přivítaly. Rozdávala svůj optimismus a pohodu do zahrady, která se kvůli ní hojně zalidnila. Podzimníček byla víla plná radosti a touhy, aby podzimní slunce ozářilo celou zahradu.
H3: Podzimníček objevuje svět
Jednoho podzimního rána se probudila jako obvykle a vydala se do zahrady. Tentokrát však cítila, že je něco jinak. Nebyla to jen ona, kdo se probouzí, ale i ostatní víly a květiny zahrady. Podzimníček dlouho přemýšlela, co se děje, a nakonec si uvědomila, že to, co se děje, je příchod podzimu.
H3: Narodila se myšlenka
Podzimníček z toho nebyla moc nadšená. Byla to víla, která milovala slunce a teplé léto, a teď měla nastat ta část roku, kdy slunce a teplo ustupují do pozadí a přicházejí moudrost a dospělost. Náhle se jí naskytla myšlenka, kterou se rozhodla rozvinout. Možná že podzim může být krásný, může být zábavný a jeho barvy můžou být stejně krásné jako v létě.
H2: První podzimní zhruba
Z toho dne se vzpomíná jako na krásnou oslavu. Podzimníček se chystala na zahradní slavnost a měla připraveno mnoho věcí. Měla připravené dýně, druhá víla opékla kaštany a její sestra připravila hudební program. Stejně jako na jaře a v létě začali všichni florado odemykat svá vstupní okna a uspořádávat první podzimní zhrubu.
H3: Hra o barevných listech
Podzimníček to však zdaleka neměla v rukou a hned u prvního turnaje se jí nezadařilo. Bylo to proto, že její rubínové křídla se schovávaly pod modrou záclonkou a víla, která ovládala záclony, sama hra nepraktikovala podzimně. Podzimníček byla velmi smutná, ale nakonec ji přišla navštívit stará paní, prababička jedné naší známé. Prababička byla zkušenou hráčkou a dobře znala zahrady, takže si byla jistá, že pomůže.
H3: Prababička má řešení
„Podzimníčku, paní dostane dekorativní ořechy, které ji pomohou překonat tuto krizi. Nákupem pestrých balíčků už nikdy nehrozí žádná ztráta,“ řekla prababička a dodala, že použije s vysokou úspěšností dekorativní ořechy jako stavby pro ratolesti.
H3: Úspěšný comeback
Druhý den se na všechny víly obrátil Podzimníčekosloví. Byla to narozeninová slavnost a Podzimníček právě teď cítila, že je s rozdáváním barev a krás plně vloni. Byl to nejkrásnější podzim, který kdy měla a ona opravdu zvládla podzimní hru o barevných listech.
Ponaučení z Pohádka o podzimníčkovi
V pohádce o Podzimníčkovi se setkáme s krásnou a plnou energie vílou, která miluje slunce a teplo léta a nebyla nadšená z příchodu podzimu. Nicméně si uvědomila, že podzim může být krásný a zábavný a rozhodla se to prokázat. Uspořádala podzimní oslavu s dýněmi, opékáním kaštanů a hudebním programem. Během hry o barevných listech ale neuspěla, protože její křídla byla schovaná pod modrou záclonkou. Stará prababička jí poradila koupit dekorativní ořechy jako stavby pro ratolesti a Podzimníček se s nimi vrátila úspěšně do hry. Celá zahrada se poté těšila na nejkrásnější podzim, který kdy měla. Z pohádky můžeme vyvodit, že změna nemusí být vždy špatná a že se v ní můžeme najednou něco nového naučit a nalézt radost, i když si to neumíme hned představit.
Napsat komentář