Dlouhou dobu žil v rybníce krásný kapr, kterého místní lidé pojmenovali Princeznou. Byl to krásný, stříbřitý kapr se zářivýma očima, které vždy dokázaly upoutat pozornost. O jeho kouzelných schopnostech se povídalo daleko za hranicemi rybníka a každý, kdo ho viděl, si odnesl něco nezapomenutelného. Jak se ale ukázalo, kromě své krásy a kouzelných schopností měl kapr mnohem víc na práci – čekala ho totiž velká a nebezpečná výzva, která byla naprosto klíčová pro budoucnost všech obyvatel rybníka…
Pohádka o kaprovi: Když se voda proměnila v zlatou
Hluboko pod hladinou řeky Lužnice žil kapr. Byl to zvláštní kapr, který nechtěl být jako ostatní ryby. Byl nadaný velkým rozumem a moudrostí, ale také byl velmi laskavý a spravedlivý. Lidé v okolí ho začali nazývat „Karel Kapřík“ a záhy se o něm rozšířila legenda, že když nadejde čas, dokáže proměnit vodu v zlato.
Jednoho dne se Karel Kapřík rozhodl, že je čas tuto legendu potvrdit. Vydal se na dlouhou cestu k nejvyššímu vodopádu, kde se setkal s mudrcem Zlatopřískem. Mudrc mu řekl, že aby mohl proměnit vodu v zlato, musí plnit tři velké úkoly.
Prvním úkolem bylo přinést Zlatou hvězdu z nejvyššího vrcholu pohoří Šumava. Karel Kapřík se vydal na cestu a po mnoha týdnech putování dorazil na vrchol. Hvězda se mu však podařilo získat a tak se mohl vydat na další úkol.
Druhým úkolem bylo přinést Karkulce košicí s ovocem, aby se mohla najíst. Karel Kapřík věděl, že Karkulka žije daleko odtud, ale rozhodl se, že to stojí za to. Po dalších týdnech cesty se konečně dostal k Karkulčinu domu, kde ji požádal o košici s ovocem. Karkulka byla trochu překvapená, ale nakonec mu ho dala. Karel Kapřík se usmál a pokračoval v cestě.
Posledním úkolem bylo vyvodit ze studny dítě, které tam uvěznil zlý drak. Karel Kapřík se rozhodl, že tohle zadání je to nejtěžší ze všech. Musel si tedy dobře promyslet, jak to udělat. Nakonec přišel na způsob, jak ho vyvést ze studny. Postavil se na vrch studny a zpíval tak krásně a tak jemně, že draka to uspalo. Karel Kapřík se pak s dítětem mohl díky tomu bezpečně vrátit do vesnice.
Po splnění všech úkolů se Karel Kapřík vrátil k mudrci Zlatopřískovi. Ten mu předal talíř, do kterého mohl kapr nalít vodu a proměnit ji v zlato. Karel Kapřík poděkoval Zlatopřískovi a vrátil se zpět do řeky, aby mohl proměnit vodu v zlato.
Svou magickou moc se rozhodl použít velmi opatrně a jen v případě největší nouze. Lidé v okolí se však začali bouřit, že Karel Kapřík zrovna takovou moc má a že by s ní měl něco udělat pro jejich prospěch. Karel Kapřík se však rozhodl, že nechce být králem přes zlato, ale pouze chce pomáhat svým blízkým a dělat dobré skutky.
A tak se Pohádka o kaprovi stala legendou a na dlouhá léta se z ní stala oblíbená vyprávěná pohádka v celé české zemi.
Ponaučení z Pohádka o kaprovi
Pohádka o kaprovi vypráví o kaprovi s velkým rozumem a moudrostí, který dokáže vodu proměnit v zlato. Aby to dokázal, musí plnit tři úkoly a nakonec získá talíř, pomocí kterého může proměnit vodu v zlato. Kapr se rozhodne používat svou magickou moc s opatrností a pomáhá svým blízkým a dělá dobré skutky. Z tohoto příběhu mohou být vyvozeny různé ponaučení, jako například to, že bychom měli pomáhat druhým a dělat dobré skutky, aniž bychom očekávali nějakou protihodnotu, a že bychom měli být opatrní s mocí, kterou získáme. Měli bychom ji využívat pouze v případě největší nouze a s rozvahou.
Napsat komentář