Dávno dávno, v dávných dobách, kdy se ještě nerozšířily moderní technologie a člověk byl na přírodu odkázán více než kdy předtím, existoval jediný člověk, který se odvážil vyjednat sám se Satanem. Tento muž se jmenoval Faust a jeho příběh se stal jedním z nejznámějších legend v Evropě. Přinášíme vám pohádku o faustovi, jeho postavě plné touhy po vědění a síle, a o tom, jak se jeho chamtivost a touha po moci stala jeho zkázou. Bude to divoká jízda plná magie, tajemna a nečekaných zvratů – tak se sedněte pohodlně a dbejte pozoru.
Hlavní hrdina, Faust, chtěl být vždy nejlepší. Ve své posedlosti se rozhodl poslední kapku vymačkané šťávy z výtečného ovocného sadu proměnit v zlaté zrníčko. Trvalo mu to celou noc, ale nakonec se mu to podařilo. Faust byl nadšený a cítil se skvěle; byl nejlepší a měl něco, co nikdo jiný neměl.
Jako každý, kdo má něco, co nikdo jiný nemá, Faust začal být pyšný a zpytovat své síly. Rozhodl se vydat se do lesů, aby tam dokázal své kouzelnické umění.
Cestou narazil na starou ženu, která seděla u cesty. „Buďte tak laskavý a poskytněte mi útulek na noc,“ řekla. Faust se na ni podíval s pohrdáním a řekl: „Vidíš mé zlaté zrníčko? Proč bych měl dělat nějakou kouzla pro tebe?“
„Je to pro tebe důležité být sám sebou nejlepší?“ zeptala se stará žena.
„Ano, je to velmi důležité. Všichni se budou na mne dívat s úctou a obdivem,“ odpověděl Faust.
„Chápu,“ řekla stará žena. „Tak mi dovol, abych ti ukázala něco, co ti snad pomůže pochopit, co znamená být skutečně nejlepší.“
Faust souhlasil a stará žena pokračovala: „Následuj mě a snad pochopíš, co ti kouzelnické schopnosti neukáží.“
Stará žena jej dovedla ke krásnému zámku uprostřed lesů. Za dveřmi ho přivítalo deset krásných dam, se kterými Faust začal tančit. Každá z dám byla tím nejlepším, co mohla být – nejkrásnější, nejzábavnější, nejinteligentnější. Faust si užíval a cítil se skvěle.
Pak se stará žena objevila nad zámkem: „Fauste, toto je místo, kde se nachází nejlepší dámy. Jaká byla tvoje nejoblíbenější?“
Faust se zamyslel, ale nedokázal se rozhodnout: „Každá byla tak skvělá, že to bylo těžké říct.“
„Pokud víš, která z nich byla nejlepší, tak proč si neuvědomuješ, že se nejlepší neznamená jediný, ale je to celková kvalita, kterou má něco nebo někdo?“ řekla stará žena.
Faustovo pohled se změnil a porozuměl, co mu chtěla sdělit. Být nejlepší neznamená být sám sebou výraznější než ostatní. Být nejlepší znamená být součástí kvalitního celku.
Faust se rozhodl, že se naučí konstruktivnějšího přístupu ke svému kouzelnictví a službě ostatním, a tak se stal nejlepším kouzelníkem v zemi. Jeho služby byly všem k dispozici a nikdy nezapomínal, že kvalita vítězí nad kvantitou.
Od té doby Faust žil šťastně a měl mnoho přátel, kteří si ho skutečně vážili pro jeho služby a schopnosti. Nikdy se neobracel na osamělost, protože pochopil, že dobrá pověst a kvalitní práce jsou klíčem k úspěchu.
Tak skončila pohádka o Faustovi, jednom muži, který se naučil, co znamená být skutečně nejlepší.
Ponaučení z Pohádka o faustovi
Z pohádky o Faustovi se můžeme naučit, že být nejlepší neznamená být sobecký a snažit se být výraznější než ostatní. Skutečně nejlepší jsou ti, kteří jsou součástí kvalitního celku a pracují pro dobro společnosti, nikoli jen pro svůj osobní prospěch. Faust si uvědomil, že kvalita vítězí nad kvantitou a že dobrá pověst a kvalitní práce jsou klíčem k úspěchu. Naučil se konstruktivnějšímu přístupu ke svému kouzelnictví a službě ostatním, což ho učinilo skutečně nejlepším kouzelníkem v zemi. Důležitá je také skromnost a to, že si lidé váží nejen našich schopností, ale i dobrého charakteru a přístupu ke druhým.
Napsat komentář