Byla jedna dívka, kterou strašidelná pověst o kočáru ducha nenechala spát. Nikdo v okolí nechtěl slyšet o této hrůzostrašné kočárové cestě, ale dívka byla zvědavá. Odvážila se na vlastní pěst vyzkoušet, zda je věc opravdu tak strašidelná, jak se mluví. A tak začalo její dobrodružství, plné nečekaných překážek a nebezpečí. Podaří se jí uniknout kočáru ducha a přežít jeho zlověstnou jízdu? Přečtěte si poutavý příběh o Útěku před kočárem ducha.
Once upon a time, in a small village in the Czech Republic, lived a young girl named Alena. She was known across the village for her beauty and kindness. Her parents, who were farmers, were proud of their daughter and loved her dearly.
One autumn evening, as Alena was walking home from gathering mushrooms in the forest, she heard a sound that made her blood run cold. It was the sound of horses galloping and a coach approaching from behind her. She turned around to see a dark, eerie coach pulled by four black horses coming towards her. The coach was unlike any she had ever seen before, with windows that were barred and a smell that made her stomach churn.
Alena knew that she needed to get away from the coach and quickly. She tried to run but it was no use – the coach was too fast. Suddenly, she had an idea. She remembered the stories she had heard from her grandmother about the spectre coach. It was said that it was a cursed coach that belonged to a wicked count who had made a deal with the devil.
As the coach drew closer, Alena could see that it was indeed the spectre coach. It was said that whoever was caught by the coach would be trapped in it forever. Alena was determined not to let that happen to her. She remembered another story that her grandmother had told her – about a magical herb that could protect against evil spirits.
Alena searched the forest and found the herb, but she knew that it would take something more powerful than a herb to escape from the spectre coach. She needed to be brave and think of a strategy. The coach was getting so close that she could almost hear the screams of the souls trapped inside.
Alena started to run towards her village, and the coach followed her, but the village was not far away. She could hear the clinking of the horses’ hooves behind her, but she kept running until she reached the line of trees that marked the edge of the village.
She made her way to the church and entered, hoping that the spectre coach would follow her inside. The coach came to a stop outside the church, and the horses started neighing wildly. Alena knew that she was not safe yet. She remembered another story that her grandmother had told her. It was said that if you could make it to the altar, the spectre coach would not be able to take you.
Alena ran towards the altar and climbed up on it just as the coach burst through the church door. She saw the faces of the passengers – they were pale and lifeless. The horses‘ eyes were glowing red, and their breaths were hotter than fire.
Alena remembered the herb she had picked, and she crushed it in her hand, throwing it at the coach. The herb burst into a bright light, and the coach and its passengers disappeared. The horses outside the church neighed, and then they too vanished. The village was silent once more.
Alena climbed down from the altar and stumbled outside the church doors into the arms of her parents who had run to the church when they had heard the coach. They hugged her tightly, and once she had calmed down, she told them the story of the spectre coach.
From that day on, Alena was known as the girl who had escaped from the spectre coach. People came from far and wide to hear her story, and she was known throughout the land for her bravery and quick thinking.
Conclusion
In conclusion, the story of Alena and her escape from the spectre coach is one of bravery and determination. Throughout the story, Alena never gave up, even when the spectre coach was fast approaching her. She used her knowledge and her quick thinking to outsmart the coach and to reach safety.
The story of the spectre coach is a cautionary tale, reminding us that evil exists in the world, and that we must be prepared to face it. We must be brave, and we must have faith in ourselves to overcome whatever challenges we may face.
Ponaučení z pohádky pro děti
Jednou žila v malé vesnici v České republice dívka jménem Alena, která byla pro svou krásu a laskavost známá po celé vesnici. Její rodiče, kteří byli farmáři, na ni byli pyšní a milovali ji celou srdcem.
Jedné podzimní večer, když Alena šla domů ze sběru hub v lese, uslyšela zvuk, který jí zadělal na husí kůži. Byl to zvuk koní a kočáru blížícího se k ní. Otočila se, aby viděla temný, děsivý kočár tažený čtyřmi černými koňmi, který se k ní blížil. Kočár se jí zdál zvláštní, měl mříže na oknech a silný zápach.
Alena věděla, že se musí co nejdříve dostat pryč, ale kočár byl příliš rychlý. Najednou jí však přišlo na mysl, že se jedná o prokletý kočár, do kterého byl uvězněn zlý hrabě, který uzavřel s ďáblem smlouvu. Lidé si o něm povídali, že když vás chytí, tak v kočáře uvíznete navždy.
Jak se kočár blížil, Alena si vzpomněla na báje o kouzelné rostlině, která chrání před zlými duchy. Našla ji v lese, ale věděla, že potřebuje něco silnějšího než pouhý bylinný nápoj, aby se z kočáru dostala. Musí být statečná a přijít s plánem. Kočár byl tak blízko, že slyšela křik uvězněných duší.
Alena se rozběhla k vesnici a kočár ji následoval, ale vesnice nebyla daleko. Slyšela klepání kopyt za sebou, ale běžela, dokud nedošla k řadě stromů, které označovaly okraj vesnice. Vydala se ke kostelu a vešla do něj, s nadějí, že kočár ji bude následovat.
Kočár zastavil u kostela a koně začaly vřeštět divoce. Alena věděla, že ještě není bezpečná. Vzpomněla si na další příběh od své babičky, že pokud dokážete doběhnout k oltáři, kočár vás nebude moci vzít. Alena se rozběhla k oltáři a vylezla na něj, právě když kočár burstnul dveřmi kostela. Viděla tváře pasažérů – byli bledí a bez života. Oči koní zářily rudě a jejich dechy byly horké jako oheň.
Alena vzpomněla na bylinu, kterou nalezla v lese a drtivě ji vymáčkla do ruky, hozením na kočár. Bylina explodovala do jasného světla a kočár s jeho pasážéry se rozplynul. Koně před kostelem vřeštěli a také zmizeli. Vesnice byla opět tichá.
Alena sletěla z oltáře a vyšla před kostelní dveře, do náručí jejích rodičů, kteří k ní běželi, když slyšeli kočár. Objali ji a když se uklidnila, vyprávěla jim příběh o prokletém kočáru.
Od té doby byla Alena známa jako dívka, která unikla z kočáru ducha. Lidé k ní přicházeli z dalekého kraje, aby slyšeli její příběh, a byla známá v celé zemi pro svou statečnost a rychlé myšlení.
Napsat komentář