„Byla jednou jedna Prokletá Pokrývka se Pruhy, která oblékla mnoho postelí a ukrývala mnoho tajemství. Někteří tvrdili, že její kouzlo pochází z dávných časů, kdy se přemnožili zlí duchové a víly, které se rozhodly ovládnout svět lidí. Jiní však tvrdili, že s její mocí může bojovat pouze ten, kdo má srdce plné lásky a odvahy. A tak se odvážný mladík rozhodl vydat na nebezpečnou cestu, aby rozluštil tajemství Prokleté Pokrývky se Pruhy a zachránil celé království před zkázou.“
Once upon a time, in a small village in the Czech Republic, there lived a young girl named Amálka. She was a kind and gentle soul, and her parents loved her dearly. However, there was one thing that Amálka had always wanted, and that was a blanket with stripes.
Amálka’s parents could not afford to buy her a new blanket, so she decided to sew one herself. She went to the local fabric store and picked out some beautiful striped material. She spent many hours sewing the blanket together, and when she was finished, it was the most beautiful blanket she had ever seen.
However, as soon as Amálka took a nap under her new blanket, strange things began to happen. She started to have nightmares, and every time she woke up, her blanket was twisted and tangled. She tried to shake it out, but it wouldn’t straighten. Amálka was afraid the blanket was cursed.
One day, while walking through the forest, Amálka came across an old woman. The old woman had a wise and knowing look about her, and Amálka decided to ask for her help. „Please,“ Amálka pleaded, „my blanket is cursed. Can you help me lift the curse?“
The old woman replied, „I can help you, but first you must promise me that you will never be ungrateful for what you have, and that you will always be kind to others.“
„Of course,“ Amálka promised. „I will do anything.“
The old woman smiled and said, „Very well. Take your blanket to the top of the hill, and lay it out on the ground. Then wait until midnight, and the curse will be lifted.“
Amálka did as she was told, and at midnight, she heard a strange noise. Suddenly, the blanket began to twist and turn, and then it shook violently. It was as if the curse was being ripped from it. The blanket then settled on the ground, straight and clean.
Amálka wrapped herself up in the blanket, feeling its warmth and comfort. She knew that she would always remember the lesson that the old woman had taught her. From that day on, the blanket was no longer cursed, and it remained straight and true.
In the end, Amálka realized that sometimes, the things we think we want the most can be the things that cause us the most trouble. It was only when she learned to be grateful for what she had and kind to those around her that she was able to overcome the curse and enjoy the beauty of her striped blanket.
In the Czech language, this story is known as „Prokletá Pokrývka se Pruhy.“ It is a lesson on the importance of gratitude and kindness, and how these virtues can help us overcome even the most difficult challenges.
Ponaučení z pohádky pro děti
Byla jednou v malé vesničce v České republice dívka jménem Amálka. Byla milá a laskavá duše, a její rodiče ji měli velmi rádi. Avšak byla jedna věc, kterou si Amálka vždy přála, a to deku s pruhy.
Rodiče Amálky si nemohli dovolit koupit jí novou deku, takže se rozhodla si ji sama ušít. Šla do místního obchodu s látkami a vybrala si krásné proužkované materiály. Strávila mnoho hodin při šití deky a když byla hotová, byla to nejkrásnější deka, jakou kdy viděla.
Avšak hned po tom, co se Amálka pod novou dekou položila ke spánku, začaly se dít divné věci. Začala mít noční můry a pokaždé když se probudila, byla její deka zamotaná a zamotaná. Snažila se ji roztřepat, ale nešlo to narovnat. Amálka se bála, že deka je prokletá.
Jednoho dne, když procházela lesem, narazila Amálka na starou ženu. Stařena měla moudrý a vědoucí výraz a Amálka se rozhodla ji požádat o pomoc. „Prosím,“ prosila Amálka, „moje deka je prokletá. Můžete mi pomoci zrušit kletbu?“
Stará žena odpověděla: „Můžu ti pomoci, ale musíš mi slíbit, že nebudeš nikdy nevděčná za to, co máš, a že vždy budeš laskavá k druhým.“
„Samozřejmě,“ slíbila Amálka. „Udělám cokoli.“
Stará žena se usmála a řekla: „Dobře. Vezmi svoji deku na vrchol kopce a polož ji na zem. Pak počkej, až půlnoc a kletba bude zrušena.“
Amálka udělala, jak jí bylo řečeno, a v půlnoci slyšela divný zvuk. Najednou se deka začala kroutit a otáčet a pak se prudce otřásla. Bylo to jako by z ní kletba byla vytržena. Deka se usadila na zemi, narovnaná a čistá.
Amálka se zabalila do deky a cítila její teplou pohodu. Věděla, že si vždycky bude pamatovat lekci, kterou jí stará žena předala. Od té doby už nebyla deka prokletá a zůstala narovnaná a pravdivá.
Amálka nakonec pochopila, že někdy věci, které si nejvíce přejeme, mohou být ty, které nám nejvíce způsobují problémy. Bylo to až poté, co se naučila být vděčná za to, co měla, a k laskavosti vůči lidem kolem sebe, že dokázala překonat kletbu a užívat si krásu své proužkované deky.
Tento příběh v češtině je znám jako „Prokletá pokrývka se pruhy“. Je to lekce o důležitosti vděčnosti a laskavosti a jak tyto vlastnosti nám mohou pomoci překonat i nejtěžší výzvy.
Napsat komentář