“Bylo nebylo, v dávných dobách se odehrávalo kouzelné dobrodružství, které zanechalo nesmazatelnou stopu v srdcích všech, kteří o něm slyšeli. Ať už jste velký nebo malý, všichni se touží opět na chvíli ocitnout v té zvláštní říši plné magie a tajemna. A tady přichází příběh o zeleném obrazu, který způsobil tuto kouzelnou cestu, kterou nikdo nezapomene.”
Translation: “Once upon a time, in a faraway land, there happened a magical adventure that left an indelible imprint on the hearts of all those who heard it. Whether you’re young or old, everyone longs to be transported for a moment into the strange realm full of magic and mystery. And here comes the story of the green picture, which caused this enchanting journey that no one will ever forget.”
Hlavní město České republiky bylo proslulé svými krasami. Kdykoliv se tam někdo potuloval, nebylo možné nevšimnout si krásných soch, budov, parků, ale i malých zákoutí, která skrývají fascinující příběhy. Jedním z těchto míst byl rozlehlý palác, kde žil princ Ludvík.
Jednou se princezna Adéla, prince Ludvíkova dcera, rozhodla prozkoumat kolejnice paláce. V dálce zahlédla tajemné dveře, které ji zaujaly. Věděla, že by se tam neměla dostat, ale zvědavost ji přiměla dělat pilné kroky tím směrem. Sklonila se, aby se podívala do klíčového otvoru a viděla zářivý zelený obraz.
Hluboce fascinovaná se rozhodla, že musí vědět víc. Začala pátrat po informacích o tomto tajemném obrazu, ale nikdo jí nic nechtěl říct. Pořád ji zaměstnávala myšlenka na zelený obraz a tak se jednoho dne rozhodla převléct se za zahradníka, aby mohla nebáti prohledávat arény a palácové zahrady.
Cestovala od jedné strany zahrady k druhé, prohlížela stromy, keře, květiny a sochy, až se konečně dostala do nejzazší části, kde stál skleník. Vstoupila dovnitř a udivila se, když zpozorovala zářící zelený stín. Přiblížila se a uviděla obrovský strom, který na sobě měl právě onen zelený obraz.
Zagratulovala stromu k nádhernému zelenému odstínu a dotkla se stromu svýma rukama. Najednou se ocitla uprostřed lesa a tam potkala krásné zářivé víly. Krásné víly ji přivítaly a pozvaly ji k sobě do svého světa. Princezna se cítila šťastná a bezstarostná.
Jedna z víl vyprávěla o tom, co se stalo s obrazem stromu. Řekla, že kdysi dávno byl strom něčím velmi cenným a zvláštním, ale v průběhu let byl zapomenut. Postupem času se z něj stal obyčejný dřevěný strom. Avšak jeden z duchů lesa, který o stromu věděl, vyslovil kouzlo a proměnil strom zpět do původní podoby. Od té doby je zelený obraz znamením a symbolem všeho dobrého v této části lesa.
Princezna pochopila, že se zelený obraz stal symbolem naděje a štěstí, a že je to skutečně unikátní artefakt, který nikdy neměl být zapomenut. Víly ji pověděly, že tento obraz byl vždy velmi důležitý pro lidstvo a že by měl být chráněn a uchován. A tak princezna odcestovala z lesa zpět do paláce s úsměvem na tváři.
Od této doby se mnoho lidí ve městě uchýlilo k paláci, aby viděli slavný Zelený obraz. Příběh se rychle rozšířil, takže se stalo zvykem, že návštěvníci vzývají ducha lesa, když se dívají na nádherný obraz. Až dodnes se Zelený obraz stává znamením naděje a štěstí.
Ponaučení z pohádky na dobrou noc
Z této pohádky se dá vyvodit, že zvědavost nás může někdy přimět dělat věci, které bychom neměli, ale zároveň také můžeme objevit něco nádherného a nečekaného. Také je důležité chránit a uchovávat věci, které jsou pro nás cenné. Zelený obraz se stal symbolem naděje a štěstí pro všechny, kteří se mu podívají, a návštěvníci v paláci jej často vzývají, aby si přivodili štěstí do svého života.
Napsat komentář