Krátké české pohádky před spaním pro děti
Naše pohádky jsou vytvářeny s cílem poskytnout kvalitní a zábavné čtení pro naše čtenáře, nikoliv pro zisk. Věříme, že kvalitní obsah by měl být dostupný pro každého, bez ohledu na to, zda si může dovolit platit za přístup k němu.
Bylo nebylo, za sedmi horami a sedmi řekami žily čtyři bratři. Byli to velice šikovní řemeslníci – kovář, zámečník, tesař a holič. Žili spokojeně a pomáhali si navzájem v jejich práci. Ale pak se jeden den objevil pátý bratr, o kterém nikdo z nich předtím věděl. Jaký osud ho čekal a co ho čeká v
Byla jednou jedna pohádka o hrdinovi s neobvyklým jménem, Laird O’Co‘. Byl to odvážný a dobrodružný muž, který se vydal na nebezpečnou cestu za pokladem. S ním cestovali jeho věrní pomocníci, kteří mu pomáhali překonávat všechny překážky na cestě. Při své cestě se setkali s různými bytostmi, ale i s nevypočitatelnými překážkami, které museli překonat.
Bylo nebylo, za sedm hor a za sedm řek, ve středu lesa, kde se stýkaly čtyři cesty, žili králíci, kteří se rozhodli vyprávět si pohádky. Jedna z těchto pohádek však byla zvláštní – Tisíc a jedna králičí pohádka. Tou se později stala nejoblíbenější pohádka v celém království. A jak se tato pohádka zrodila? To nás
Byla jednou jedna vesnice jménem Svatý Jan, ve které žili tři klepeta, Anča, Běťa a Cařa. Tyhle tři klepeta všude chodila, všechno viděla a o všem šeptala. Jejich řeči se rozkřikly po celé vesnici a každý se bál stát se jejich obětí. Ale jednoho dne se klepeta zapletla do takové kletby, že musela najít cestu,
Na jihu země leží malá vesnice, kterou obývala neobyčejná žena. Její jméno bylo Syn vědma a byla to mocná kouzelnice, která ovládala prastaré síly. Lidé ji báli a respektovali ji, věřili, že je schopna způsobit velkou škodu, ale zároveň si byli plně vědomi, že bez její pomoci by mnoho věcí v jejich životě nefungovalo. Jednoho
Byla jednou jedna zlatná šperkařka jménem Zlatonosnářova. Její práce byla obdivována v celé zemi a byla vyhledávanou umělkyní. Avšak jedné noci se jí zdál sen, ve kterém se jí zjevil kouzelný pramen zlata. Pro Zlatonosnářovou to byla výzva, aby se vydala na cestu za svým štěstím. Co při této cestě zažije a zda najde to
Byla jedna divoká hora, která se tyčila nad malým městečkem. Tato hora byla známá svou zvláštní skálou, která vypadala jako nos. Lidé z okolí ji nazývali Nos Antonína, protože podle pověsti byla spojena s mladým mužem jménem Antonín, který se zamiloval do jedné z podzemních víl. Ovšem, jak to u pohádek bývá, záhady a dobrodružství
Byl jednou jeden překrásný les plný tajemství a neuvěřitelných tvorů, který se rozprostíral daleko za obzorem. V tomto lese žili dva kamarádi, Bolek a Lolek, kteří se narodili do rodiny kouzelných bytostí. Bolek byl neuvěřitelně silný a statečný, zatímco Lolek byl mazaný a vynalézavý. Společně se vydali na neuvěřitelnou cestu plnou překážek a nebezpečí, aby
„Bylo nebylo, za sedm horami a za sedmi řekami, v malém městečku Tanvald, žily malé kouzelné stroje. Tyto mašinky se zdánlivě zdaly být jen obyčejnými stroji, ale v skutečnosti měly magické schopnosti, které byly tajemstvím pro každého, kdo je použil. Proto se tyto stroje staly velmi cennými. A tak začaly Bláznivé pohádky o tanvaldských mašinkách,